​​​​​​Byl leden 2022 a na internetu jsem právě koupila zpáteční letenky do Nepálu. Můj plán byl, že půjdeme jenom dva a tři týdny budeme poznávat přírodu a kulturu, o které jsem tolik četla. Na Youtube jsem hned začala sledovat videa a v průběhu pár víkendů jsem měla s pomocí cestovatelských blogů napsaný seznam potřebných věcí. Nejdůležitější místo v batohu měl péřový spacák, péřová bunda a litr domácí slivovice, jako prevence před žaludečními těžkostmi. Nakonec nezbylo nic jiného, než odpočítávat dny a těšit se na rozlučkové pivo na letišti. 

V našem evropském prostředí máme už mysl nastavenou na určité vnímání světa a vnímáme principy fungování základních stavebních kamenů společnosti. V Nepálu je všechno jinak. Dokážeme pojmenovat každou věc, ale jako celek je nepálské mraveniště „jiná planeta“. Po příjezdu do Káthmándú, hlavního města Nepálu, se zapojí všechny smyslové vjemy. Začíná to hlukem troubících aut a motorek, pak se nám do nosu dostane prach a zápach města, oči bez přestání udiveně těkají z jedné strany na druhou, taxikářům platíte ošoupanými bankovkami a končí to kořenitou chutí čaje Masala na jazyku. Po několika dnech dochází k drobné aklimatizaci na město, ale vzápětí přichází další bomba. Bum! Nejvyšší hory světa-Himálaj!

Chodím, tedy jsem

Nepál je jednou z nejchudších zemí světa a žije v ní 30 milionů lidí. Sousedí s Indií a Tibetem, který nepálské mapy nazývají Čínou. Východně od Káthmándú se táhne 50 km dlouhý Annapurna masív, který jsme celkem 13 dní obcházeli po známém treku - Annapurna Circuit. Vyrazili jsme v polovině dubna, kdy je suché počasí, kvetoucí krajina, teplo a málo turistů. Annapurna Circuit má dvě velké výhody. První, že pravidelně projíždí vesnicemi s dostupným ubytováním spolu s výborným jídlem a tím pádem jsme mohli cestovat na lehko. Další výhodou je, že na internetu jsou k dispozici podrobné itineráře cesty a není tak nutné mít osobního průvodce po této oblasti.

​​

Annapurna není jenom jedna​

Slunce svítilo a hřálo téměř po celé trase vedoucí dlouhým údolím k nádherným horským výhledům, kamenným vesnicím a buddhistickým poutním místům až k průsmyku Thorong La ve výšce 5416 m n. m. Charakter krajiny se měnil ze dne na den. První dny jsme přecházeli zelenými rododendronovými lesy a křižovali řeku dlouhými lanovými mosty. Za zatáčkami se postupně objevily vrcholy Annapurny II (7937 m), Annapurny III (7555 m), Annapurny I (8091 m) a Annapurny South (7219 m). Využili jsme možnost odbočit z hlavní trasy na vedlejší aklimatizační výlet k Tilicho Lake (5000 m n. m.). Náročnost cesty se rázem změnila. Kráčeli jsme dlouhým traverzem přes velké a nestabilní suťové pole do Base Campu, odkud jsme brzy ráno mezi prvními vystoupali k zamrznutému jezeru. Všade okolo byl sníh a cítili jsme se horám překvapivě blízko. Finální přechod přes průsmyk Thorong La byl nakonec zasněžený ještě více, ale i přes nulovou viditelnost vládla vítězná atmosféra, že jsme velkou nadmořskou výšku všichni zvládli. Naše putování skončilo v údolí řeky Kali Gandaki ve městě Jomsom po 190 km a 9500 výškových metrech.

Síla česneku​

Měla jsem velký respekt před výškovou nemocí, která se nejčastěji projevuje od 3500 m n. m. a jejímiž příznaky jsou bolesti hlavy, nespavost a žaludeční nevolnost. Příznaky se objevují nezávisle na fyzické kondici, takže se na ně nelze předem připravit a při velmi špatném zdravotním stavu je jediným účinným řešením opětovný návrat dolů. Aklimatizovali jsme se podle doporučení a postupně nabírali výškové metry, aby se tělo mohlo dostatečně přizpůsobit změně v podobě řidšího vzduchu, tedy menšího množství okolního kyslíku. Legenda říká, že celému procesu pomáhá česneková polévka. Každý Nepálec, který nám polévku servíroval, tuto legendu vždy s úsměvem potvrdil a můžu říct, že i když se recept místo od místa lišil, vždy chutnala výborně.

Pokrok nezastavíš​

V průvodci Lonely Planet z roku 2016 se píše, že se v ubytovnách platí za elektřinu nebo připojení k wifi. Realita roku 2022 již byla technologicky vyspělejší. Elektrické vedení se táhlo i v odlehlých končinách. Za pár rupií jsme si koupili nepálskou SIM kartu s 3 GB dat a mobilní signál včetně internetu fungoval příjemnou rychlostí. Dokonce ještě ve vesnici Khangsar ve výšce 3745 m, jsme sledovali ženu majitele guest house, jak škrábe brambory a připravuje námi objednaný Dal Bhát, a v pohodě sleduje bollywoodský film na mobilu. Na druhou stranu Mapy.cz jsme používali výhradně v offline režimu, protože signál nebyl stálý. Celá trasa je v mapách detailně zaznamenaná, včetně míst na jablečný koláč a dá se na všechny informace plně spolehnout. Skupiny turistů z Izraele, které jsme potkávali nejčastěji, nám mapy několikrát pochválili. Naproti tomu nabíjení elektroniky bylo trochu více náročné. Na pokoji byla obvykle jenom jedna zásuvka umístněná ve výšce očí a zástrčka se do ní nedala dobře upevnit. Tady situaci zachraňovala elektrikářská izolační páska, která drží na všech površích a samozřejmě i přibalená powerbanka.

Namasté​

Zpátky jsme se z Jomsomu do Káthmándú vrátili pohodlně letecky. První část cesty malým 25místným vrtulovým letadlem trvala cca 30 minut, poté nás s hodinovým zpožděním vzalo druhé letadlo společnosti Yeti Airlines z Pokhary do Káthmándú. Po oznámení odložení letu jsem si v klidu dala druhý šálek čaje a vyslechla radu paní sedící vedle mě v čekárně, že v této zemi se lze spolehnout pouze na Buddha Air, který má podle jejích informací ve vzdušném prostoru přednost před ostatními. Jisté je, že jsem se už v duchu loučila s krásným dobrodružstvím, které vyzkoušelo mé fyzické hranice a dopřálo mi množství výborného jídla a plný batoh nového oblečení. Pozdrav Namasté získal každodenním používáním hloubku a nekonečný proud vzpomínek na nepálské přátelské obličeje.

Mé doporučení na konec:​