​Hlavními trendy ve světě kryptoměn jsou teď decentralizované finance, DeFi, a non-fungible tokens, NFT. Obě technologie mohou využívat tzv. chytré kontrakty. V tomto článku se podíváme na všechny 3 zmíněné pojmy, popíšeme si, co znamenají pro vývoj kryptoměn a kde se používají, a také zvážíme jejich výhody a nevýhody. Všechny 3 technologie se točí hlavně okolo Etherea, platformy, na které dnes stojí hodně altcoinů. Doporučuji přečíst si také moje starší články o tom, jak funguje blockchain, a dva díly (I., II.) o alternativních kryptoměnách.

DeF​​i

DeFi je zkratka pro decentralizované finance. Tento pojem pod sebou zastřešuje různé finanční a blockchainové aplikace, které mají za cíl zbavit se prostředníků v transakcích.

DeFi se inspiruje zejména blockchainem, tedy technologií, na které stojí většina dnešních kryptoměn. Jen pro zopakování, blockchain umožňuje více entitám držet kopii historie transakcí, takže není pod kontrolou jednoho centralizovaného zdroje. To je důležité, jelikož centralizované systémy mohou omezovat rychlost a sofistikovanost transakcí, a zároveň omezit uživateli kontrolu nad vlastními penězi. DeFi rozšiřuje funkcionalitu blockchainu z jednotlivých transakcí na komplexnější finanční systémy.

Přímé prodeje nejsou jediným typem transakce nebo kontraktu mezi velkými společnostmi; finanční aplikace jako půjčky, pojištění, crowdfunding nebo sázení jsou také pod jejich kontrolou. Zbavení se prostředníka v těchto transakcích je jednou z hlavních výhod DeFi.

Podívejme se na pro a proti DeFi ve srovnání s klasickým bankovním systémem:

Ty držíš svoje peníze VS banka drží tvoje peníze

Ano, člověk má absolutní moc nad svými penězi. Je tu ale nebezpečí, že ztratí nebo zapomene svůj seed, a všechny kryptoměny jsou navždy ztraceny. U bank je určitá jistota, že se o klientovy peníze postarají v případě nějakého hacku. Pak je tu samozřejmě inflace, ale ta existuje v obou případech. Kryptoměny jsou v bezpečí alespoň do příchodu dostatečně výkonných kvantových počítačů (což zabere minimálně dalších 50 let), schopných překonat asymetrické šifrování. Až se to stane, tak bude mít problém celý technologický svět, nejen kryptoměny, u kterých najednou půjde odvodit seed z veřejné adresy peněženky. (více o seedech v prvním článku).

Transakce zabírají minuty VS transakce mohou zabrat dny

U kryptoměn jsou transakce velice rychlé. Tedy v případě, že není zahlcena síť, jak tomu bylo např. na konci roku 2017, kdy průměrný poplatek za transakci dosahoval 42 dolarů. Pokud jste zaplatili méně, na transakci jste mohli čekat hodiny až dny. Vše je ovlivněno transakčními poplatky. Čím vyšší poplatek za transakci, tím dříve se uskuteční. Ethereum 1.0 podporuje až 30 transakcí za sekundu, Ethereum 2.0 bude zvládat až 100 tisíc transakcí za sekundu a Bitcoin zvládá 7 transakcí za sekundu.

Transakce jsou pseudo-anonymní VS transakce jsou svázané s identitou

Kryptoměny nejsou svázané s identitou, jako je tomu u bank, takže se často používají pro vyhnutí se daním a pro nelegální činnosti. Pokud by byly kryptoměny dále neregulované a opravdu by nahradily klasické peníze ve velkém měřítku, tak by mohly vést k rozpadu států, protože by do státní kasy neproudily daně od občanů. Kryptoměny jsou ve své podstatě anarchistické, a toto jejich jádro by se manifestovalo v reálném světě. Na druhou stranu, ve státech s utlačujícím totalitním režimem jsou kryptoměny cestou ke svobodě.

Potenciálně nebezpečné následky lze vidět i u novinky ze Severní Korei. Virgil Griffith, jeden ze zakladatelů Etherea, se tento týden u soudu přiznal, že v roce 2019 pomáhal Severní Koreji, aby se za použití Etherea vyhnula sankcím USA a učil je jak prát peníze. Griffith byl v minulosti vyhozen z týmu Tor vývojářů za prodávání de-anonymizovaných dat, takže je zřejmé, že není naivní a Koreji pomáhal vědomě. Severní Korea nemá finanční zdroje a anonymita kryptoměn by jim mohla velice pomoci ve zbrojení a rozšíření svého vražedného totalitního režimu za hranice. Takových příkladů je možné použít více, např. ze světa organizovaného zločinu. Bude také zajímavé sledovat, jak dopadne pokus v El Salvadoru, kde tamní prezident uzákonil Bitcoin jako hlavní měnu.

NFT​​​​s

NFTs, non-fungible tokens, jsou nenahraditelné nebo nezaměnitelné tokeny. Například jedna mince je zaměnitelná, protože představuje to stejné jako další mince stejné hodnoty.

Většina kryptoměn je také zaměnitelná. Jeden Bitcoin se rovná jednomu Bitcoinu. Nezaměnitelné tokeny však, jak název napovídá, nelze zaměnit. Tyto digitální soubory, vyražené (“minted") do blockchainu, představují majetek, který je jedinečný a vzácný.

Záznam vytvořený na blockchainu dokáže ověřit kdo je kdo a hlavně kdo jej vlastní. Při převodu vlastnictví dochází také k záznamu. Lze si snadno představit, jak tento systém může změnit způsob, jakým zaznamenáváme a přenášíme digitální vlastnictví. Soubory dnes běžně posíláme online, ale NFT přidává další vrstvu ověřování dat, tudíž lepší zabezpečení.

Existují i chytré kontrakty (o těch si povíme níže), kdy tvůrce může kódovat licenční poplatky do svých NFT, takže kdykoliv bude aktivum znovu prodáno na trhu, bude mu připsán výdělek za přeprodej díla. Tento záznam je na blockchainu uložen na věčnost, takže tvůrce může obdržovat legální výdělky z díla po celý zbytek života.

Umělec Beeple prodal v březnu svoje NFT za 69 milionů dolarů. NFTs se však netýkají jen umění, mohou držet jakýkoliv druh dat. Jsou skoro jako nový formát souboru.  NFTs jsou jen pár kroků od toho, aby byly použity pro jízdenky, prodej pozemků a možná i cenných papírů. Je tu však stále možnost, že NFTs jsou jen další bublinou, dalším výstřelkem, který rychle pomine. Zatím to vypadá, že NFT využívají hlavně influenceři, kteří jsou schopni díky svému rozsáhlému publiku prodat i umělecké kýče.

Některé altcoiny se také snaží spojit NFT s herním světem. Pak by herní předměty, jako např. meče ve WoW nebo lodě v EVE Online, byly navždy majetkem hráče. Podle mého názoru jsou však tyto snahy až přehnaně ambiciózní a neskončí úspěšně. U umění mají NFT smysl, ale hráčům je víceméně jedno, jakým způsobem vlastní herní virtuální předměty. Záleží hlavně na herní ekonomice a trhu (jak tomu je u Team Fortress 2 klobouků nebo CS:GO skinů, trhů, které mají větší kapitalizaci než některé reálné státy). Přechod na blockchain by vyžadoval masivní předělání základů hry, a u starých her jako WoW je toto skoro vyloučeno. Většina her má jen omezenou podporu ze strany vývojářů a i u fenoménů jako je CS:GO se po čase přejde hlavně na kosmetické změny. Proto by tyto altcoinové projekty musely vyvinout i svoje AAA herní tituly nebo doufat, že jejich systém využijí vývojáři pracující na nové hře velikosti Fortnite.

Velké herní distribuční platformy jako je Steam už dnes banují NFT hry ze svého obchodu. Určitě totiž nebudou podporovat něco, co je může ochudit o výdělky. Jak Valve, tak Apple i Google si berou 30% z příjmů z vnitřní herní ekonomiky. Takže těmto NFT projektům nebude stačit vyvinout AAA herní tituly, ale dokonce budou muset vybudovat distribuční systémy a jejich reputaci, aby byli schopni konkurovat platformám Epic Store a Steam. Zkrátka, adopce blockchainu bude pomalá, a je dost možné, že tento výstřelek NFT gamingu rychle pomine. Ale možná se mýlím.

Smart Contracts

Smart contracts, neboli chytré kontrakty, jsou jednoduché programy, které běží na blockchainu. Je to sbírka funkcí a stavů, které jsou spojeny s určitou blockchainovou adresou. Nejpopulárnější implementací tohoto protokolu je měna Ethereum, proto se budeme věnovat hlavně jí. Dají se využít jak v DeFi, tak v NFT.

Chytré kontrakty jsou typem Ethereového účtu, tzn. že mají nějaký zůstatek a mohou posílat transakce přes síť. Nejsou nicméně pod kontrolou uživatele, ale jsou nasazeny do sítě a běží podle svého programu. Uživatelské účty pak mohou s těmito kontrakty komunikovat zasíláním transakcí, které provedou funkci definovanou v kontraktu. Chytré kontrakty mohou určovat pravidla, stejně jako běžný kontrakt, a automaticky vynucovat jejich dodržení. Interakci, která s kontraktem proběhne, už nelze vzít zpět.

Nick Szabo, který v 90. letech přišel s konceptem chytrých kontraktů, tedy dlouho před vznikem Bitcoinu, popisuje tyto kontrakty jednoduchou metaforou - jako automat na kávu. Pokud kontrakt obdrží správný vstup, vygeneruje určený ​výstup. Níže uvádím příklad kódu takového c​hytrého kontraktu, v jazyce Solidity.

- - - - -

To je o dnešních trendech vše. Původně jsem chtěl psát další článek o alternativních kryptoměnách, jako je Solana nebo Polkadot, jimž se přezdívá “Ethereum-killers", ale zvolil jsem abstraktnější přístup. ​​​U Solany totiž nedávno nastalo masivní fiasko, kdy se ukázalo, že je naprosto centralizovaná (vývojáři byli schopni vypnout celou transakční síť). Tyto přehnaně ambiciózní projekty skoro vždy vedou k nezdaru, jak se za roky ukázalo u měn jako byla např. IOTA. Proto při investicích doporučuji staré známé a ověřené coiny, které tu zaručeně budou i za 10 let, tzn. Bitcoin, Ethereum a Cardano. ​

Jan Jileček