Trápíte se občas nad tím, že nedokážete na Internetu něco rychle najít? Ať už se jedná o zboží v e-shopu, tlačítko pro připojení přílohy ve Datové schránce nebo nákup lístku na online seminář. Na stránkách, kde hledáte dlouho nebo dokonce nenacházíte potřebné údaje, roste vaše nespokojenost a mění se ve frustraci. Na vině je většinou špatná informační architektura. Co je to informační architektura (IA) a proč je důležité její výstavbu nepodcenit? Jak ji navrhnout, aby uspokojila potřeby cílové skupiny?
Informační architektura se zabývá organizací, strukturou a navigací informací, aby byly snadno dostupné, srozumitelné a užitečné pro uživatele. Správné uspořádání informací je základním prvkem úspěšného fungování webových stránek, softwarových aplikací a dalších informačních systémů.
Jak tedy navrhnout IA, která má předpoklady být dobrým poskytovatelem informací? Při návrhu IA se prolínají tří základní perspektivy. Zohlednění všech dílčích oblastí je klíčem k návrhu kvalitní IA. A naopak, potlačení kterékoliv z nich negativně ovlivní výslednou kvalitu.
Kontext
Každé naše konání se děje s určitým účelem a v nějakém prostředí. Stejně tak i IA , systému, aplikace či webových stránek, vzniká v určitém kontextu. Před tvorbou IA tedy musím mít zřejmou odpověď na otázku jaký je účel IA s ohledem na obchodní cíle. Co mi přinese a proč ji potřebuji? Další rovinu kontextu představuje umístění IA v interakci s okolním světem. Jak k ní budou přistupovat uživatelé? Kontext můžeme vnímat zjednodušeně vnímat jako odpověď na otázku „proč a kde“ bude vznikat IA.
Uživatel
Obchodní cíle jsou realizovány interakcí s okolím – s uživateli. Tato oblast představuje druhou perspektivu. Kdo jsou cíloví uživatelé? Jaké jsou jejich potřeby a hlavní motivace? To jsou základní otázky, jejichž odpovědi musíme umět zformulovat. V této rovině pracujeme se skupinami uživatelů a hlavně jejich mentálními modely.
Obsah
Poslední perspektivu představuje obsah, tedy všechna data, která pomocí IA organizujeme. Obsah je silně ovlivněn uživatelem. Musíme znát odpovědět na otázku, jaký obsah je pro uživatele relevantní? Kolik informací jsou uživatelé schopni zpracovat najednou? Správná IA má poskytovat přiměřené množství informací, které uspokojí co největší procento cílové skupiny. Myslet si, že čím více informací poskytneme, tím větší skupinu příjemců obsloužíme, není většinou pravda. Zároveň musí být správně navržená IA flexibilní a škálovatelná. Žijeme v dynamické době a je třeba mít na paměti budoucí vývoj a s ním předpokládané změny.
Tvorba IA jako proces
Mít na paměti všechny tři perspektivy nemusí být vždy jednoduché. Tady je stručná kuchařka, kterou můžete použít, abyste při tvorbě IA na nic nezapomněli.
1. Poznejte kontext. Důvody a cíle IA je potřeba mít pořád na paměti. Porozumění zadání, motivace a celkového kontextu je první důležitý krok. Pokud zadání nemáte jasně definované, shrňte jej stručně sami a nechejte si ho odsouhlasit vlastníky projektu. K popsaným cílům je nutné se v procesu navrhování IA vracet. Jen tak máte jistotu, že se neodchýlíte od požadovaného stavu a splníte zadání.
2. Definujte cílové skupiny uživatelů. Jaké jsou potřeby a motivace? V jakém kontextu uživatelé hledají informace? Existují 4 obecné důvody návštěvy:
• Uživatel ví, co hledá. Dokáže popsat cíl svého vyhledávání a má určitou představu, jak jej najít. Cesta k cíli by měla být rychlá a jednoduchá.
• Uživatel ví přesně, co hledá, ale nemůže si vzpomenout na název, detaily. Dokáže si ovšem vzpomenout, kde zhruba informaci našel.
• Uživatel má matnou představu, co potřebuje vědět. Někdy to dokáže vyjádřit, jindy ne.
• Uživatel neví přesně, co hledá. Nehledá nic specifického, má jen obecný cíl.
Ideální IA dokáže pokrýt všechny důvody. Nezapomeňte ale na to, že všem nikdy nevyhovíte. Přestože jsou určité vzorce chování, i tady platí „sto lidí, sto názorů“. Důležité by mělo být rychle a kvalitně obsloužit skupinu, která nám pomůže dosáhnout obchodních cílů. Ta nemusí být nutně tou nejrozsáhlejší.
3. Seznamte se s obsahem. Počítejte s tím, že tato fáze vám může zabrat hodně času. Ať už je to kvůli rozsahu nebo neznalosti zpracovávaného tématu. V této fázi je žádoucí posuzovat obsah s ohledem na definované cílové skupiny a jejich potřeby. Pokud děláte revizi IA, je dobré se ptát – uspokojí tato informace potřeby primární cílové skupiny? Pokud ne, pryč s ní. Hygiena obsahu je většinou pracná a bolestivá, protože autor zpravidla nerad vyhazuje něco, co vytvořil a dal si s tím práci. Je na vás jej dobrými argumenty dovést k názoru, že tohle je správná cesta.
4. Udělejte rešerši. Je vysoce pravděpodobné, že v digitálním světě existuje stejné nebo velmi obdobné řešení tomu, kterého chcete namodelovat. Zjistit, jak fungují podobná řešení vám pomůže lépe předvídat uživatelské znalosti a zkušenosti dané oblasti, které se budou snažit podvědomě aplikovat při používání vašeho řešení. Hovoříme o poznání tzv. uživatelského mentálního modelu.
Nejjednodušší srozumitelná definice mentálního modelu je podle Nielsen Norman Group „Mentální model je to, co si uživatel myslí o daném systému." Jinými slovy, mentální modely jsou předpoklady založené na dosavadních zkušenostech poznávání reálného světa, které lidé nosí v hlavě před interakcí s webovou stránkou nebo aplikací. Všichni podvědomě tušíme, že kontaktní informace nalezneme v sekci O nás nebo Kontakt a nebudeme očekávat její umístění mezi deskriptivními informacemi produktu nebo uprostřed novinového článku. Tuto myšlenku zformuloval do jednoho ze základních UX zákonů průkopník této oblasti Jakob Nielsen.
Jakobův zákon (Jakob’s law)
Jakobův zákon o uživatelském zážitku na internetu říká, že uživatelé tráví většinu času na jiných webových stránkách než na vašich. To znamená, že uživatelé dávají přednost tomu, aby váš web fungoval stejně jako všechny ostatní weby, které již znají.
Nepodcenit rešerši a inspirovat se podobnými řešeními je zpravidla lepší než přehnaná kreativita a snaha o originalitu. Lidé nechtějí přemýšlet a rozhodovat se více, než je nutné.
5. Roztřiďte obsah. V tomto kroku musíte vymyslet koncept taxonomie a struktury. Taxonomie je systém kategorizace a klasifikace informací, struktura je o definování vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi systému. Klíčové je mít koncept. Např. webové stránky nabízející robustní softwarové řešení mají několik možností, jaké pojetí pro uspořádání obsahu zvolit. Jako uživatele vás může v první řadě zajímat, jaké má produkt funkce. Nebo hledáte informace o produktu podle odvětví, tedy hledáte identifikaci s cílovou skupinou. Anebo si říkáte, proč zrovna tenhle produkt, jaké má benefity, přednosti atd. Svět je pestrobarevný a komplexní, neexistuje jen jeden správný koncept. Vracejte se k rešerši a inspirujte se jimi.
Jakmile se rozhodnete pro jednu hlavní myšlenku, můžete definovat primární úrovně hierarchie informací, tj. hlavní kategorie, do kterých budete třídit obsah. Pro tento krok můžete použít metodu Třídění karet (card sorting). Jednotlivá témata rozřazujete do hlavních kategorií nebo jejich podskupin, které vám intuitivně dávají smysl. Nesnažte se vytvářet zbytečně mnoho kategorií a úrovní. Čím méně, tím lépe. Při třídění obsahu využijte aplikací, které vám umožní vytvořit snadno myšlenkovou mapu nebo jinak vizualizujete uspořádání obsahu. Programů pro bezplatné použití je dneska celá řada; Figma, Miro, Lucidspark, MindMaster aj.
Jakmile máte vytvořenou hierarchii, udělejte si průběžný test. Využít můžete tzv. Stromové testování (tree testing). Je to v podstatě inverzní metoda ke třídění karet. Snažíte se nalézt konkrétní informaci v dané struktuře. Cílem tohoto testování je odpověď na otázku „Najdou uživatelé to, co hledají?“
V tomto kroku pamatujte také na to, že je nutné držet konzistentní jazyk – tón, jazykový rytmus, jednotné názvosloví a soudržnost informací. To všechno silně ovlivňuje uživatelský prožitek. Pojmenovávejte kategorie jasně, srozumitelně a jednoduše.
6. Navrhněte wireframe. Wireframe je grafické zobrazení upořádání klíčových prvků navigace jako jsou menu, drobečková navigace, odkazy, vyhledávání a další prvky sloužící k procházení obsahu. Tvorba wireframů je o logice fungování systému/stránek. Díky nim získáváte vizualizovaný pohled na rozložení prvků usnadňujících orientaci a hledání informací. Navíc vám jejich vytvoření dovolí simulovat další uživatelské testování; identifikovat potenciální problémy a řešit úpravy dříve, než se bude řešit grafický design nebo bude systém v provozu. V neposlední řadě je potřeba myslet i na to, na jakých zařízeních bude naše řešení realizováno a v případě nutnosti navrhnout wireframe pro všechna požadovaná zařízení (desktop, mobil, tablet). Výsledkem tohoto kroku by měla být jednoduchá, konzistentní a intuitivní navigace napříč všemi kontexty použití.
7. Aplikujte design. Sebelépe navržená IA neobstojí, pokud její obsah není dobře prezentován. Cílem této fáze je vytvořit esteticky příjemné a konzistentní uživatelské rozhraní, které umocní pozitivní uživatelský prožitek. K tomu slouží designový jazyk. Jedná se o soubor pravidel, vzorů a prvků vizuálního designu, ke kterým patří barevná paleta, typografie, ikony, vzory, mřížka atd. Správné použití designu může uživateli pomoci rychle identifikovat důležité informace, usnadnit orientaci na stránce anebo podpořit sdělení, která jsou ze strategického hlediska vhodné uživateli komunikovat.
8. Sestavte prototyp. Když máte jasno o tom, jak budou informace uspořádány, máte rozmyšlenou navigaci a navrhnutý design, je čas vytvořit prototyp, který simuluje vzhled a chování budoucího produktu. Propojením několika navrhovaných obrazovek vytvoříte maketu řešení, které prezentujete zadavateli a zároveň skvělý nástroj pro otestování budoucího produktu. Rozsah prototypu se odvíjí od očekávání a potřeb zainteresovaných stran. Může sloužit pro potřeby testování IA i jako zadání pro vývojáře. Záleží tedy na okolnostech, jak moc velkou část aplikace budete prototypovat. Pro otestování navigace a jednoduchost pohybu v aplikace zpravidla stačí jen malá část.
9. Testujte. Existuje celá řada technik a postupů, jak testovat informační architekturu. Je potřeba otestovat navigaci, zkontrolovat jednotnost použité taxonomie, konzistentnost designového jazyka, interakci systému, responzivitu řešení atd. Testování použitelnosti (usability testing) je objemná kapitola z oblasti Testování.
To nejjednodušší testování, které byste ale měli v této fázi sami realizovat, vychází z uživatelských potřeb. Definujte tři základní scénáře použití, které uživatel v aplikaci bude provádět, a ty, které z obchodního hlediska považujete za klíčové. Jak rychle dokážete uspokojit tyto potřeby? Je navigace dostatečně intuitivní? Jsou informace vizuálně dobře rozpoznatelné? Nezapomeňte, že u vás hrozí provozní slepota. Jakožto tvůrci IA víte, kam jste co zařadili. Požádejte kohokoliv blízkého, aby vám věnoval deset minut. Nechejte jej splnit dané úkoly a vy jen přihlížejte. Toto testování nepotřebuje velký rozpočet a výsledky zjištění mohou mít velký dopad na finální řešení.
Závěr
Níže nakreslené schéma shrnuje základní kroky, které směřují k cíli. V popsaném procesu je cílem funkční prototyp, který splňuje zadání. Někdy proces končí roztříděním obsahu, protože zadáním je dodat jen strukturu IA bez navigace. V tomto případě přeskočíte kroky návrh wireframe, design a prototypování, ale rozhodně nevynechejte fázi testování.
Schéma ukazuje, že pokud zapojíte do tvorby IA i fázi testování, budete některé kroky opakovat a ladit. Dokud výsledek neprojde uspokojivě základním testováním, nepředkládejte jej klientovi, ani jej neposouvejte dále v rámci projektu do realizace. Když testování do tvorby IA nezapojíte, na chyby stejně přijdete. Jen to bude o něco později a s většími dopady; vyšší náklady, nespokojenost uživatelů, ztráta reputace atd. A hlavně, než posunete řešení dál, měli byste si být jistí, že znáte odpověď na otázku „Splnil jsem zadání definované na začátku tvorby IA?“
Závěrem si připomeňme, že ve všech krocích byste měli mít stále na paměti tři základní dimenze: kontext, uživatel, obsah. Využijte osvědčených standardů a buďte kreativní, ale konzistentní, v designovém jazyku.
Vendula Vytisková
