Create IT Blog - hobby

 

 

​Co Verne nepředpovědělhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/sci-fi-koncepty.aspx​Co Verne nepředpověděl<p>Jako fanouška sci-fi ve všech jeho podobách mě občas baví se dívat na zastaralé vize budoucnosti. Mnoho autorů svoje podoby světa zítřka rádo datuje, takže není problém najít dostatek příkladů: Na měsíc aktuálně nelétáme ani v rámci misí NASA, natož pak jako pasažéři vesmírných aerolinek z filmu 2001: Vesmírná Odysea. Sice rozhodně máme k dispozici technologii umožňující telefonní rozhovory s videem, nepotřebujeme k tomu ale specializované telefonní budky jako v Návratu do budoucnosti. A znečištění, umělá inteligence i kolonizace Marsu by si musely hodně rychle pospíšit, pokud by rok 2019 měl vypadat tak, jak je zpodobněný ve filmu Blade Runner.<br></p><p> Vztah science fiction a moderní technologie je ale o něco složitější než pouhé čekání na moment, kdy se můžeme dílům začít vysmívat. 2001 ani Blade Runner, neztratily za dobu své existence kvality, díky kterým pořád stojí za to je vidět nebo přečíst. Platí to i pro knihy Julesa Vernea, otce dnešní podoby sci-fi. Verne má navíc na kontě mnoho zásahů do černého, co se týče předpovědí technologického pokroku, od ponorek až k raketám. Co tedy lze a co nelze předem “uhádnout” díky fikci?<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sci-fi-koncepty/steampunk-3006650_1920.png" alt="steampunk.png" /> <br> </p><h2> Role autora<br></h2><p> Ze spisovatelů pracujících dlouho po Verneovi má poměrně slušné skóre William Gibson. Nežijeme (zatím) sice v dystopickém cyberpunkovém světě jeho nejslavnější knihy Neuromancer, ale například vizi všudypřítomných kamer lze úspěšně považovat za realizovanou. Dokonce se naplňuje Gibsonův nápad o oblečení pro běžného občana, které je speciálně navržené k obelstění sledovacích systémů. <a href="https://weburbanist.com/2016/11/28/how-to-be-invisible-15-anti-surveillance-designs-installations/2/" target="_blank">Stealth Wear</a> zatím nepředstavuje běžnou součást šatníku většiny z nás, ale rozhodně existuje. </p><p> Pro ty, kteří obdivují Gibsonovo umění zpodobit budoucí vývoj IT, může být překvapením, že on sám si s technologiemi úplně netyká. Neuromancer byl v roce 1984 napsán na psacím stroji, ačkoli na západě v té době počítače do domácností již celkem úspěšně pronikly. K tomu, aby napsal vynikající sci-fi román, nepotřeboval Gibson ani počítač, ani znalost o počítačích. Kybersvět v jeho knize je metaforou pro lidskou paměť a zejména její nedokonalost. Ačkoliv neměl ponětí o potenciálu využití neurálních sítí v IT, jeho umělecký záměr se později střetnul s realitou. <br></p><p> Science fiction slouží autorům často jako nástroj pro komentování současnosti a pro zamyšlení nad univerzálními tématy. Stěžejní dílo tohoto žánru, Frankenstein od Mary Shelley, bylo vydáno v roce 1818. Průmyslová revoluce tehdy od kořenů změnila společnost i vnímání techniky a vědeckého pokroku. Shelley se snažila upozornit na fakt, že lidé mívají tendenci se soustředit na možnosti technologického vývoje, místo aby se zamysleli nad potencionálními důsledky. Ani dvě celá století nic nezměnila na aktuálnosti této myšlenky. </p><h2> Prolínání mezi fikcí a realitou </h2><p> Když přijde na revoluční vynálezy, mají spisovatelé malinkou výhodu. Na rozdíl od inženýrů nemusí přijít na to, jak technologii skutečně zprovoznit, dát o ní vědět široké veřejnosti a uvést na trh. Tyto kroky dokázaly zbrzdit i jednoznačného génia, Leonarda Da Vinciho. Jeho nákresy tanků a helikoptér dodnes vzbuzují údiv, ale v historických pramenech nenalezneme žádnou zmínku o italském letectvu z 15. století. Pro praktické využití Da Vinciho nápadů chybělo příliš mnoho kusů skládačky lidského vědění. Vinci se svou ideou v podstatě stal zástupcem renesanční sci-fi tvorby. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sci-fi-koncepty/davinci.JPG" alt="davinci.JPG" /> <br> </p><p> O mnoho let později pak další Ital, Guglielmo Marconi, přišel s využitím radiových vln pro komunikaci na dálku. A přesně ve stejnou dobu ke stejnému objevu dospěli Nikola Tesla a Alexander Popov. Situacím, kdy se zdá, že nápad poletuje vzduchem a padá na hlavu spoustě lidí najednou, občas říkáme “Adjacent Possible” neboli velmi volně přeloženo “přilehlý potenciál”. Na konci 19. století v západní společnosti dospěla technologie do stavu, kdy rádio v podstatě už vynalezeno být muselo. Bezdrátová komunikace na extrémně dlouhé vzdálenosti seděla v myslích snílků i vážných badatelů a jenom čekala na technologii, která její potenciál naplní. </p><p> Vedle “velkých” vynálezů, které jsme čekali nebo ještě stále čekáme, jako létající automobily nebo roboti perfektně napodobující lidský vzhled a chování, jsou tu věci, které přišly, aniž je kdo předpověděl. V žádné z významných sci-fi knih nenajdeme kapitolu o sdílené ekonomice, která vznikne díky globálnímu rozšíření informačních technologií. Těžko by se asi psala zápletka sci-fi thrilleru založená na existenci Uberu nebo AirBnB. Místo toho, abychom si o těchto vizích četli v ábíčku a dlouze čekali na jejich příchod, se modely sdílené ekonomiky rovnou staly součástí naší reality. Dalším konceptem, který se začíná vkrádat i do běžného života a pro mnoho lidí alespoň zní jako sci-fi vynález, jsou <a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">kryptoměny</a>. Autoři příběhů odehrávajících se v blízké a daleké budoucnosti, se rozhodně nebojí představovat ve svých dílech nové a neotřelé typy měn. Příkladem mohou být „Whuffies“ z knihy Down and Out in the Magic Kingdom Cory Doctorowa, jejichž hodnota odráží reputaci a sociální „kredit“ jejich vlastníka. V podstatě se jedná o cosi jako facebookové "lajky", které je možné zpeněžit. Opravdové využití technologie blockchain, a s ní souvisejících kryptoměn, si ovšem nijak nezadá s bujnou fantazií Doctorowa. </p><p> Dělat si legraci ze starších děl sci-fi, která se “netrefila”, je jednoduchá zábava, která ale opomíjí kontext a autorský úmysl. Science fiction je mnohem spíše odrazem v zrcadle, než magickou koulí. O „velkých“ potencionálních technologiích, které mění způsob, jak spolu komunikujeme, jak se přepravujeme nebo jak spolu válčíme, se píše snadněji protože jsou častěji součástí zajímavých příběhů, na rozdíl od trendů a technologií měnících typ ubytování na dovolené. Některé převratné myšlenky je prostě lepší si prožít, než o nich pouze číst. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>hobby;#
Alternativní kryptoměnyhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny1.aspxAlternativní kryptoměny<p> Možná jste si všimli, že se na trhu kryptoměn vyskytují i jiné měny než bitcoin. A jsou jich stovky. Mluvíme o alternativních kryptoměnách neboli altcoinech. O samotném bitcoinu, blockchainu, a o tom, jak probíhá těžba, se dočtete v <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx" target="_blank">předchozím článku</a>. Dnes se spolu podíváme na ty nejvýraznější altcoiny. </p><h2> Ethereum - ETH<br></h2><p> Tuto alternativní kryptoměnu vytvořil rusko-kanadský genius Vitalik Buterin, když mu bylo pouhých 19 let. Tehdy ho totiž jeho otec, softwarový inženýr, seznámil s bitcoinem a to Vitalika inspirovalo k vytvoření další měny, která bude mít větší škálu potenciálních možností užití.</p><p> Ethereum vyniká hlavně tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Chytr%C3%BD_kontrakt" target="_blank">chytrými kontrakty</a> (Smart Contracts = automatické sebespravující programy) a možností stavět decentralizované aplikace (tzv. DApps). Jazyk, ve kterém jsou psané chytré kontrakty, je u etherea turingovsky úplný - to znamená, že v něm lze napsat jakýkoliv algoritmus, kdežto v bitcoinových kontraktech lze psát pouze v zásobníkově založeném jazyce (na bázi Assembly). Dalším odlišností je, že blockchainové transakce jsou u etherea potvrzovány v řádu sekund - u bitcoinu v řádu minut.</p><p> Ten nejvýraznější rozdíl ale tkví v jejich využití. Zatímco bitcoin představuje alternativu běžných peněz, ethereum je platforma primárně zaměřená na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer" target="_blank">P2P</a> výměnu kontraktů a stavění decentralizovaných aplikací.</p><p> Ethereum navíc podporuje tzv. tokeny, coiny, co jsou založeny na technologii etherea a také běží na jeho blockchainu. Níže najdete několik příkladů token coinů (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/ERC20">ERC20</a> tokeny).</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny (ATH neboli All Time High) = $1389.<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/eth.png" alt="ethereum.png" /> <br> </p><p></p><p> CC BY 3.0 - Ethereum Foundation (<a href="https://www.ethereum.org/assets" target="_blank">https://www.ethereum.org/assets)</a> </p><h2> Stellar Lumens - XLM</h2><p> Kódová báze lumenů je založena na technologii ripple, avšak z původního kódu ripple nezbyl dnes takřka žádný sdílený kód. Je zde použit lepší protokol pro konsenzus nad transakcemi - Stellar Consensus Protocol. SCP byl vytvořen Davidem Mazieresem, profesorem výpočetní vědy, a je založen s ohledem na bezpečnost a správnost na úkor “živosti”. Stellar je oproti ripplu, který je orientován na banky, zaměřen na lidi a komunitu.</p><p> Základní myšlenkou je otevřenost, sdílení a open-source. Stellar je také přátelský vůči vývojářům, pořádá výzvy “Stellar Build Challenge” - účastníci, kteří vytvoří užitečné technologie pro síť Stellaru jsou odměněni. Stellar také aktivně pracuje na partnerských vztazích s velkými jmény, marketing a PR ale nijak zvlášť neřeší. Stellar Lumens pak slouží i jako platforma pro přenos jiných měn a je extrémně rychlý, transakce zabere okolo 4 sekund, což je více než 100x rychlejší oproti ethereu.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.85</h4><h2> Iota</h2><p> Iota je postavena na DAG - Directed Acyclic Graphs. Jde o orientované cyklické grafy, tím pádem uživatel nemůže potvrdit svoji vlastní transakci (acykličnost). Ve výsledku je spojením DAG tzv. tangle, alternativa k blockchainu. Transakce jsou bez poplatků.</p><p> Vize iota týmu je velice futuristická. V plánu mají autonomní taxíky, které budou držet v sobě měnu iotu, a pokud detekují, že jim dochází baterie, samy se dojedou načerpat a zaplatí přitom svojí interní zásobou ioty. Lidé, co taxislužbu využijí, pak budou moci platit iotou pomocí svého mobilního telefonu.</p><p> Další takové využití je například pro dopravní drony, kterým by klienti platili za doručení zásilky, nebo třeba lednice, co sama zjišťuje množství jídla, které drží, a sama automaticky doplňuje zásoby objednáváním a platbou.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$5.31</h4><p></p><h2> Monero - XMR</h2><p> Monero klade velký důraz na soukromí. Jsou předávány pouze hashe adres, tím pádem nejsou peněženky veřejně přístupné. Na zakrytí transakčních informací používá monero protokol tzv. ring signatures, kruhové transakce. Pokud někdo ve skupině podepíše transakci, je pak prakticky nemožné zjistit, kdo to byl. Hojně ji využívají hackerské skupiny jako kanál pro platbu ransomware výkupného, mimoto se rozmáhají těžařské skripty v prohlížeči, které ale také mají svoji výhodu - uživatel není obtěžován reklamami na webu, místo toho je využit jeho výpočetní výkon po dobu návštěvy stránky pro těžbu monera (např. <a href="https://coinhive.com/">coinhive.com</a>). Horší je to pak, když útočníci vloží tento skript na nějaký legitimní a velmi navštěvovaný web, který kompromitovali.</p><h2> Steem </h2><p> Tato měna byla vytvořena hlavně pro sociální síť steemit.com - autor obsahu je vyplácen ve steemu nebo steem dolarech. Pod každým článkem je vidět ekvivalentní hodnota v USD, kolik autorovi zatím přispěli čtenáři ve Steemu. V podstatě jsou místo “Like” udělovány mini krypto-platby. Čtenáři mohou buď osobně posílat platby, nebo se o to síť steemit postará sama na základě množství přečtení článku. Nejde jen o příspěvky, navzájem odměňovány jsou mezi uživateli i komentáře.</p><p> Pro transakce je použitý Delegated Proof of Stake.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $7.28<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/steem.png" alt="steem.png" /> <br> </p><h2> Request Network - REQ</h2><p> Snaží se o náhradu PayPalu, kde právě u PayPalu jsou poplatky za transakci okolo 5% z celkové přenášené částky, u Request Network je to 0.05 - 0.5%. Údaje o transakcích nejsou nikde ukládány a kdokoliv může požádat o platbu - což je vhodné např. pro aukce.</p><p> Request Network je ERC20 Token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.08 </h4><h2> Substratum - SUB</h2><p> Používá open-source síť, hlavně ale umožňuje pronajímat svůj počítač jako Web Hosting. Má stejnou vizi jako bitcoin pro měny, ale zaměřuje se na internet. To znamená snahu o vyhnutí se cenzuře a manipulaci. Zároveň je zajištěna síťová neutralita. Výhody tkví hlavně v jednoduchosti použití, neutralitě (nikdo nebude mít větší výhody než ostatní), šifrované komunikaci a navíc pronajímatel samozřejmě dostává platby za pronájem svého počítače do sítě.</p><p> Je ERC20 Tokenem.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.13</h4><h2> Vechain - VEN</h2><p> Vechain uzavřelo oficiální partnerství s Čínskou vládou. Používá se pro tzv. supply-chain, stopování původu potravin nebo výrobků. Můžete tak dohledat až jednotlivé hrozny, které byly použity pro výrobu vína. Staví na stejné technologii jako ethereum (EVM - Ethereum Virtual Machine). Během následujících měsíců bude vedení vechainu uzavírat další spojenectví a partnerství s velkými korporacemi, aby došlo k integraci do širokých odvětví různých průmyslů co nejrychleji. Vechain je ERC20 token.</p><p> Jedním z cílů je také propojit technologie NFC, RFID a QR kódy s produkty.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.45</h4><p></p><h2> Vertcoin - VTC</h2><p> Podobná jako bitcoin a litecoin, avšak odolná proti ASIC těžbě - nelze tedy těžit na drahých těžařských čipech navržených pro jediný účel - těžbu. Zůstává tak věrná původní vizi, kterou navrhl Satoshi Nakamoto. V dnešním stavu je totiž 70% trhu s bitcoinem ovládáno čínskými těžaři. Vertcoin se tomuto dokáže vyhnout tím, že znemožňuje uzurpování moci velkými korporacemi, jako je tomu právě u bitcoinu.</p><p> Celý projekt je také financován pouze z příspěvků od komunity.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$9.36</h4><h2> Icon - ICX</h2><p> Zde je cílem vytvořit celosvětovou decentralizovanou síť a propojit blockchainy z oblasti finančnictví, bezpečnosti, pojištovnictví a zdravotnictví. Veškeré informace o člověku by pak byly dohledatelné, bylo by možné snadno nacházet souvislosti. Vize zahrnuje využití i pro léčbu, např. psycholog by byl v kontaktu s gastroenterologem a zároveň by zjistili, že zdravotní komplikace nastaly přibližně v době, kdy se ve finančních záznamech z nákupů jídla objevily položky s vysokým obsahem cukru.</p><p> Icon je ERC20 token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.56 </h4><h2> Cardano - ADA</h2><p> Cardano bylo založeno pro akademický výzkum, je stále v raném vývoji. Používá první prokazatelně bezpečný “proof of stake” algoritmus, který byl akademicky zrevidován - nazvali ho Ouroboros, podle starodávného symbolu draka Uroborose, který požírá svůj vlastní ocas - vyjadřujícího cykličnost vesmíru. Je plně open-source a momentálně se vyvíjí technologie pokročilých chytrých kontraktů, které mají být lepší než všechny předchozí.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.28</h4><p></p><p> Postrádáte Litecoin, Neo, Ripple a další? O těch si popovídáme v příštím článku. </p><p> <i>Jan Jileček</i></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Fit IT: Technologické vychytávky, které zlepší fyzičkuhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/Hi-tech-fitness.aspxFit IT: Technologické vychytávky, které zlepší fyzičku<p>Za okny se nám pohodlně usadilo jaro a zdá se, že s sebou rovnou přineslo i letní počasí. Probuzená příroda v mnohých také probudí touhu shodit nadbytečná kila nebo si zlepšit výdrž, zpevnit svaly atd. Motivace je ovšem vrtkavá múza. Nadšení může velmi brzy opadnout, pokud neexistuje externí síla, která nás donutí vynaložit námahu a změnit zaběhanou životosprávu. Skoro by se nám hodil malý skřítek, který se vleze do kapsy a štípne nás pokaždé, když se chystáme porušit své  předsevzetí. Skřítky se doposud vypěstovat nepodařilo, ale v kapse téměř každého z nás najdeme zařízení schopné nám pomoci vydržet a udělat v životě pozitivní změnu.<br></p><h2> Běhání hrou </h2><p> Gamifikace patří k velkým moderním trendům tam, kde se střetávají technologie s lidským faktorem a potřebou větší motivace. Z oblasti počítačových her víme (a díky neurovědám také do velké míry známe příslušné mechanismy), že lidé velmi pozitivně reagují i na malá vítězství, dodávaná s odměnou v krátkých intervalech. Pro mozek neexistuje velký rozdíl mezi tím, jestli se nám podařilo dostat elfí lovkyni na vyšší level, nebo se jí o trochu víc podobáme po cvičení v reálném životě. U hry máme ale jasné ukazatele a víme kolik úsilí nám zbývá, než postoupíme dál. Když se nám pak zadaří, často je to provázeno okázalými efekty oslavujícími náš úspěch. </p><p> Proto se vyplatí zanášet herní prvky i do každodenní cvičební rutiny. Možná nejúspěšnějším příkladem je aplikace <a href="https://zombiesrungame.com/" target="_blank">Zombies, Run!</a> Princip je jednoduchý: díky propojení s GPS dokáže tato hra proměnit vaši trasu pro běhání v post-apokalyptický svět, v němž vy figurujete jako posel mezi jednotlivými enklávami zbytku lidstva. Po cestě narazíte na nebezpečné situace, kdy vám zombie budou těsně v patách a zároveň každý váš běh skončí oslavami vašeho hrdinství. Celý narativ probíhá skrze pokyny ve sluchátkách, včetně oznámení o předmětech, které se dostanou do vašeho inventáře, zatímco běžíte. Vřele doporučuji, už jenom pro ten zážitek, kdy máte opravdu pocit, že vám na záda dýchají nemrtví a robotický hlas oznámí úspěšné sebrání pěti párů spodního prádla. </p><h2> Mobilní motivátor </h2><p> Úspěšná změna životosprávy se pro mnoho lidí může zdát jako obrovský krok, navíc přes hlubokou rozeklanou propast. Mnohem lepší přístup spočívá ve zlepšení fyzičky prostřednictvím mnoha malých krůčků. I poté se ale lze velmi snadno ztratit v tom, kdy a jaký krůček je pro nás v danou chvíli nejprospěšnější. Aplikace jako např. <a href="https://thefabulous.co/" target="_blank">Fabulous</a>, dokáží rozkouskovat velkou změnu za vás. Nejdříve se naučíte udržovat dobrý pitný režim, poté poznáte důležitost pořádné snídaně a s každým novým úkolem se připomenou i ty staré, tak aby si každý dokázal vytvořit zcela nové, správné návyky. </p><p> Pro ty, kteří se ve svojí cestě posunuli dál a snaží se svoje tělo spíše vypilovat než nějak drasticky změnit, existuje velké množství <a href="https://play.google.com/store/search?q=virtual+trainer&c=apps" target="_blank">virtuálních trenérů</a>, kteří poradí jak úspěšně potrápit svalstvo. Kromě toho se samozřejmě hodí i <a href="https://www.healthline.com/nutrition/5-best-calorie-counters">kalkulačky na kalorie</a> nebo <a href="https://www.verywellfit.com/pedometer-apps-to-get-you-moving-3434996">ušlé a uběhané kilometry</a>. </p><p> Než se vydáme na jakoukoliv cestu, musíme vědět, že máme všechno pro to, abychom mohli bez problémů dosáhnout cíle. U cesty za lepším zdravím je potřeba především zajistit dostatečné zásoby nadšení a vůle. Kdyby se počasí zkazilo a sluníčko venku přestalo fungovat jako katalyzátor naší motivace k pohybu, je dobré mít při ruce digitální pomocníky. My jsme si představili špičku ledovce fitness IT, ale pro ty, kteří se rozhodnou “hacknout” svoji mysl a tělo, existuje dnes již obrovské množství možností. Stereotyp, že technologie nás drží doma a v sedě, už dávno neplatí a opak je pravdou. <br></p><p><i>Lukáš Horák<br></i></p><i></i><br>hobby;#
#IT je tu pro váshttp://create-it.cz/Blog/Stranky/IT2.aspx#IT je tu pro vás<p>Druhé číslo magazínu #IT skýtá dobrodružnou výpravu do světa technologií, inovací, tvořivosti a poctivého řemesla. Věnujeme se tomu, jak technologie mění naše životy i zvyklosti. </p><p>Budoucnost? Ne, to už je naše současnost. Děje se mnoho inspirativních věcí a my v Cleverlance jsme součástí těchto změn a pomáháme je našim klientům vytvářet. Hranice toho, na čem pracujeme a na čem brzy pracovat budeme, je velmi tenká - a nechybí ani trocha lifestylu, která dává tušit, že řemeslo bez technologií skloňovat nelze. </p><h2>O čem se tedy v magazínu dočtete? </h2><p>Nenechte si ujít přehled toho, na čem jsme v Cleverlance pracovali v uplynulých měsících. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Clevernews.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Clevernews.jpg" alt="novinky" /></a> <br> Některé projekty ale mají v magazínu vlastní prostor - například první e-shop pro nákup aut na internetu: <br></p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Skoda.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Skoda.jpg" alt="skoda auto e-shop" /></a> <br>A nemáme jen novinky - jsou i klienti, pro které pracujeme už opravdu dlouho. Posuďte sami. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Konica1.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Konica1.jpg" alt="Konica" /></a> <br> Na podobných projektech vyvíjíme i vlastní nové technologie, které pak našim klientům pomáhají k perfektním výsledkům. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Multichannel.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Multichannel.jpg" alt="multichannel" /></a> <br>Říkáte si možná, jak se tohle všechno dá uřídit a ještě si zachovat soukromý život? Zeptali jsme se Jiřího Bíby. </p><p> <br><a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/JB.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/JB.jpg" alt="Jiří Bíba" /></a> </p><h2> Cherchez la femme </h2><p>Ženský prvek je pro nás v Cleverlance důležitý - nenechte si ujít rozhovor s Luckou Hrozovou o testování softwaru i svých sil: </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Testovat.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/testovat.jpg" alt="Lucie Hrozová" /></a> <br> Nad rolí žen v IT se zamýšlí Dita Přikrylová, zakladatelka Czechitas. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Dita.png" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Dita.jpg" alt="Dita Přikrylová Czechitas" /></a><br> Dalším ženám a jejich originálním nápadům je věnováno několik kapitol v lifestylové rubrice. A vedle živých žen se magazín zabývá i těmi virtuálními, počtete si o naší šikovné Empeeně nebo o diskutované robotce Sofii. </p><p> <br><a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Sofia.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Sophia.jpg" alt="Sophia" /></a> </p><h2> Pro život krásnější </h2><p> Kvalitu života nás IT odborníků dokáže velmi pozitivně ovlivnit řada drobných řemeslníků, kteří snoubí zručnost s technologickým perfekcionismem a dokáží ve svém oboru hotové zázraky. <br> Chtěli jste batoh, voňavku, zmrzlinu, nebo třeba kolo? </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Festka.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Festka.jpg" alt="Festka řemeslo" /></a> <br> Apropos, zručnost. Origami jste si složili? </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/origami.png" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/origami.jpg" alt="origami jeřáb" /></a> <br> Zaujali jsme vás? Čtěte více: <a href="https://issuu.com/itmagazin/docs/002" target="_blank">https://issuu.com/itmagazin/docs/002 </a><br></p><p>Přejeme příjemné čtení!<br></p><p><br></p><p><i>Veronika Jandová</i><br></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#projekty;#
Jak fungují Bitcoiny a další virtuální měnyhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/Blockchain.aspxJak fungují Bitcoiny a další virtuální měny<p>​​​​​​Před několika lety přišla na scénu revoluční technologie blockchain, jež je pravděpodobně největším vynálezem od vzniku internetu. Pvní kryptoměnou používající blockchain byl bitcoin a od té doby vznikly tisíce dalších. Blockchain nemá jeden centrální bod, proto je pro autority a korporace skoro nemožné ho jakkoliv kontrolovat a regulovat. V tomto článku si ukážeme, jak probíhá těžba, proč je tak náročná a podíváme se na různé možnosti skladování bitcoinů.<br></p><h2> Bloc​​kchain</h2><p> Kryptoměny reprezentují takový druh decentralizace, která bere bankám kontrolu nad penězi v tom smyslu, že žádné instituce nemohou zasahovat do vývoje měny. A to hlavně díky revoluční technologii, na které bitcoin stojí - blockchainu.</p><p>Zjednodušeně se jedná o globálně distribuovanou “účetní knihu”. Je to řetěz “bloků”, které v sobě drží proběhlé transakce a jsou navzájem napevno spojeny pomocí silných kryptografických funkcí.</p><p> Je politicky a architektonicky decentralizovaný, takže ho nemůže přímo ovlivnit ani regulovat žádná instituce, a je rozdělen mezi více výpočetních jednotek, typicky globální síť počítačů. Logicky je však centralizovaný, protože se jeho celek chová jako jeden velký superpočítač, co provádí stejnou činnost. Uložit na něj lze skoro cokoliv, a to bez nutnosti třetích stran - hodnota se předává přímo mezi lidmi a nikdo si nebere žádné poplatky, ale​spoň ne přímo (viz Jak vzniká bitcoin). A navíc, co je jednou zapsáno do blockchainu, je díky nejvyšší kryptografické bezpečnosti nezměnitelné a nesmazatelné.</p><h2> Těžba nových bl​​oků</h2><p> Jak již víme, blockchain je řetěz bloků. Tento blockchain je distribuován mezi všemi aktivními uzly na internetu, podobně jako P2P torrenty, přičemž některé z těchto uzlů jsou tzv. těžaři (neboli horníci). Pokud chci poslat transakci, nejprve ji podepíšu svým privátním klíčem a takto digitálně podepsaná je transakce poslána do světa. Těžaři následně ověří její validitu, když ji porovnají s mým veřejným klíčem, který je, jak název napovídá, veřejně přístupný (viz peněženky a privátní klíče). Potom proběhnou další ověření, včetně toho, zda jsem již posílané bitcoiny (nebo jinou kryptoměnu) neutratil někde jinde a nesnažím se posílat neexistující peníze. To je možné díky tomu, že kompletní transakční historie celého bitcoinového blockchainu je veřejná, tím pádem pouze stačí prohledat historii s mým veřejným klíčem (bitcoin adresou). Ačkoli je blockchain historie veřejná, nic mi  nebrání anonymně používat více bitcoinových adres.</p><p> Pokud vše proběhlo v pořádku, těžaři moji transakci “zabalí” (nebo by se dalo říci “zatěží”) do bloku a tento blok spojí s předchozím blokem pomocí dalších kryptografických funkcí (ECDSA, SHA-256 hash), takže vzniká spojovaný seznam. Nutno ještě podotknout, že správné řešení bloku je výsledkem náročných kryptografických operací, které mají za cíl najít správný hash bloku - náročnost těchto operací tak tvoří i skvělé zabezpečení. Vytvořit hash z určitých proměnných je jednoduché, ale najít tyto proměnné, když máme k dispozici pouze hash je velice obtížně - to je základem asymetrické kryptografie, na které těžba staví. Asymetrie spočívá ve snadné ověřitelnosti výsledku, ale k jeho nalezení potřebujeme asymetricky více výpočtů (což dělá z těžení NP-úplný problém v terminologii výpočetní vědy). </p><p> Nový blok je vytvořen přibližně každých 10 minut. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Blockchain/graf.png" alt="graf.png" /> </p><h4 style="text-align:center;">Průměr je vždy cca 6 bl​​​​oků za hodinu (<a href="https://fork.lol/blocks/time">https://fork.lol/blocks/time​</a>).</h4><p>Bitcoin protokol je seberegulující a dynamicky mění každých 2016 vytěžených bloků svou obtížnost (obtížnost značí, jak výpočetně náročné je nalézt jeden bitcoin). Ať už je v síti připojen jeden počítač, nebo půl miliardy, vždy se obtížnost nalezení upraví tak, aby bylo možné vytěžit jeden bitcoin průměrně za 10 minut. </p><p> Jak tedy víme, transakce se shlukují do bloků, které potom těžaři spojí s blokem předchozím. Spolu s 10minutovým omezením na blok a tím, že velikost jednoho bitcoin bloku je dnes 1MB a vejde se do něj cca 2700 transakcí (transakce mají variabilní velikost, která záleží na fragmentaci mincí v naší peněžence), to ve výsledku dělá rychlost 7 transakcí za sekundu. </p><p> Celková bezpečnost tkví v tom, že pokud by chtěl nějaký útočník pozměnit transakci a například přesměrovat peníze k sobě, musel by změnit nejenom blok, na který útočí, ale i všechny bloky po něm, jelikož jsou navzájem provázány, a když se změní jeden, tak se změní i všechny ostatní. A nejenom na jednom počítači, ale musel by to provést s více jak polovinou celkového výpočetního výkonu blockchain sítě. </p><p> Tento útok je v dnešní době již nemyslitelný, když si vezmeme, že celkový výpočetní výkon bitcoin blockchain sítě je dnes 22 Exahashů/s a například ruský superpočítač ve městě Sarov má výkon 1 Petahashů/s (1000 Peta = 1 Exa). Takže bychom potřebovali pár desítek tisíc superpočítačů, abychom mohli změnit jednu transakci. Jenom k doplnění - <a href="https://ekonomika.idnes.cz/bitcoin-tezba-rusko-sarov-arzamas-16-d6s-/eko-zahranicni.aspx?c=A180209_131006_eko-zahranicni_PAS">v Sarovu se pokusila skupinka nukleárních vědců v únoru 2018 použít jejich superpočítač k těžení bitcoinu, byli ale přistiženi a zatčeni.</a> ​</p><p> Těžba dnes probíhá na grafických kartách, ale u těžby bitcoinů to již dávno není ekonomicky efektivní, proto se dělají ASIC chipy specificky navržené pro těžbu​​. Grafickou kartou se dnes těží určité altcoiny, nejznámější je asi Ethereum, které však v následujících měsících změní svůj algoritmus a bude netěžitelné. </p><h2> Jak vzniká bitcoin?</h2><p> Bitcoin vzniká, když je vytěžen nový blok. Přesněji řečeno, je udělena odměna tomu těžařovi, který nalezl správně řešení bloku (hash), a to ve výši 12,5 bitcoinu + veškeré transakční poplatky v bloku. Tato odměna se dělí na půl každých 210000 bloků (každé 4 roky), takže příště to bude 6,25 bitcoiny. Dá se předpokládat, že cena bitcoinu bude v té době větší.</p><p> (Nyní je odměna za blok 12,5 bitcoin, při 9752 USD/BTC je to 2,47 milionu Kč).</p><p> Transakční poplatek si může uživatel posílající transakci určit sám, samozřejmě ale horníci upřednostňují transakce s vyššími poplatky, jelikož to pro ně znamená větší odměnu. Když zaplatíte malý poplatek za transakci, můžete čekat i několik desítek bloků, neboli několik stovek minut (1 blok ~ 10 minut). To je stále lepší skóre než u bankovních plateb, kde platba trvá kdekoliv v rozmezí pár dnů, až několik týdnů v případě určitých zahraničních plateb. </p><p> Alternativní měny jako třeba litecoin nebo dogecoin mají dobu vytěžení bloku (obtížnost) nastavenou na menší hodnotu, u LTC je to 2,5 minuty a u DOGE je to pouze minuta. </p><h2> Obtížnost a t​​​ěžba</h2><p> Těžba bitcoinů “sólo” je dnes již nereálná. Obtížnost nalezení jednoho bitcoinu je přibližně stejná, jako hledání jednoho zrnka písku na celé planetě Zemi. Proto se začali horníci sdružovat do tzv. poolů, kde sdílí svůj výpočetní výkon za cílem nalezení bitcoinů. Pokud se jim to podaří, spravedlivě si mezi sebe rozdělí odměnu v závislosti na vykonané práci.</p><p> Vznikají i služby, kde je možné pronajmout svoji grafickou kartu do takového poolu (služby typu <a href="https://www.nicehash.com/">nicehash.com</a>) a dostávat za to peněžní odměnu.</p><p>​​<img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Blockchain/image8.png" alt="image8.png" /></p><p> Celkově lze vytěžit 21 milionů BTC. Po vytěžení posledního bloku s bitcoinem se bude těžit i nadále, bloky již ale budou poskytovat pouze odměnu ve formě transakčních poplatků. Jsou také teorie, že bitcoin časem přejde na algoritmus Proof of Stake (místo Proof of Work, na kterém funguje bitcoin protokol, který je popsán v předchozích kapitolách). V Proof of Stake již není potřeba těžit, ověřování transakcí bude probíhat distribuovaným konsenzem mezi všemi uzly, kde bude rozhodovací váha určena stářím nebo množstvím měny na účtu ověřovacího uzlu. Ethereum na PoS algoritmus přejde během následujících měsíců, proto již nebude těžitelné.</p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Peněženky a privátní klíče</span><span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">​</span></p><p> Každá peněženka, ať už softwarová (Bitcoin Armory, Electrum) nebo hardwarová (Ledger Nano S, Trezor) obsahuje jeden nebo více privátních klíčů. Tyto privátní klíče matematicky souvisí se všemi bitcoinovými adresami vygenerovanými pro tuto peněženku.</p><p>​<img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Blockchain/image10.png" alt="image10.png" /><br></p><h4 style="text-align:center;"> HW peněženka Ledger Nano S <a href="http://foto.wuestenigel.com/bitcoin-senden-mithilfe-des-ledger-nano-s/">(CC1)</a>​ </h4><p> Privátní klíč je v podstatě “podpis”, který umožňuje z peněženky utrácet bitcoiny, proto je důležité je uchovávat v tajnosti a zálohované na více místech - ten kdo zná tento klíč, má přístup k peněžence a může z ní utrácet. Naopak, kdo tento klíč nezná,​ nebo ho zapomene, už pravděpodobně nikdy nebude mít přístup do svojí peněženky. V případě softwarové peněženky je proto moudré zálohovat si klíč, třeba i na papír nebo do knihy a schovat na bezpečné místo. V případě hardwarové peněženky, která drží klíč v sobě, můžeme postupovat stejně a jako dodatečnou ochranu si ji ještě zamknout do trezoru. Potom můžeme mít HW peněženku Trezor schovanou v trezoru.</p><p> Bitcoin privátní klíč je 256 bitové číslo. Většina peněženek používá 12-24 anglických slov, ze kterých je tento privátní klíč vytvořen pomocí hashovací funkce. Klíč se generuje asymetrickou kryptografií, takže je snadné vytvořit adresu z privátního klíče, ale takřka nemožné zjistit z adresy její privátní klíč. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Blockchain/private_key.png" alt="private_key.png" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;"> Příklad privátního klíče </h4><p> V příštím článku probereme hlavní alternativní měny a jejich výhody. </p><p> <em>​ Jan Jileček</em> ​</p>odborné;#hobby;#
​​​​Za vločkami sněhu na tuleních pásechhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/skialpy.aspx​​​​Za vločkami sněhu na tuleních pásech<p>​Lákají vás zasněžené hory, krásné výhledy a pohyb v zimní přírodě?<br></p><p> Baví vás lyžovaní samotné a méně už přeplněné fronty na vlecích? Skialpinismus by pro vás tak mohl být prima alternativou - v podstatě jde o lyžování v horách mimo vleky a sjezdovky (když se to tak vezme, před vznikem lanovek byli všichni lyžaři vlastně skialpinisti).</p><p> Pokud v práci sníte jako já o čerstvém prašanu ve volném terénu a o kouzle svých vlastních stop bez křížení s jinými, je na čase vyrazit. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skialpy/vybaveni.jpg" alt="vybaveni na skialpy.jpg" /> <br> </p><h2>​Jaké potřebujete vybavení?</h2><p> Skitouring neboli turistika na lyžích či skialpinismus má několik podob a je jen na vás, které dáte přednost. Vybavení není vždy stejné. Proto je dobré se hned v úvodu zamyslet, zda vás více láká prošlapávat si svou vlastní stopu směrem vzhůru do kopce - pak vaším cílem budou menší vrcholy či procházky završené pivem na horské chatě. Nebo byste se spíše viděli kroužit obloučky hlavně směrem dolů?</p><p> Jedna z dalších podob může být také závodní skialpinismus, zde je všechno podřízeno hmotnosti, (dostáváme se skoro na hmotnost podobnou vybavení pro běžkaře). Nevýhoda je nejen vysoká cena, ale i jízdní vlastnosti lyže, která je opravdu hodně náročná na zdatnost lyžaře při sjezdu. Z vlastní zkušenosti vím, že i karbonová hůlka se zlomí o poznání snáze. Samozřejmě vždy v ten „nejvhodnější“ okamžik. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skialpy/do%20kopce.jpg" alt="do kopce.jpg" /> <br> </p><p> Pokud raději brázdíte čerstvý prašan a za sjezdem jste ochotní jít maximálně pár stovek metrů, neřešte tolik váhu, ale kupte si pořádné plácačky s pevným rámovým vázání pevné boty (flexe 100+). Jestli vás ale láká zdolávat hlavně výškové metry, v takovém případě šetřete každý gram, pořiďte klidně úzké lehké lyže s s pastičkovým vázáním (Dynafit TLT) a lehké boty třeba i s karbonovými prvky a minimem přezek.</p><p> Zmíním ještě další podobu, kterou jsou přechody např. v Alpách spojené s pohybem po ledovci, šlapáním s lyžemi na zádech a samotným lezením na vrchol za pomoci horolezeckého vybavení a následným sjezdem. Tuto variantu uvítají spíše horolezci a hodně dobrodružné duše.</p><p>​<img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skialpy/nahoru.jpg" alt="nahoru.jpg" /><br></p><p> Samozřejmě jsou tu i extrémní sjezdy vrcholků hor, ale nepočítám, že byste chtěli hned zkraje zvolit rovnou tuto nejdrsnější možnost.</p><h2> Jak ​začít</h2><p> Pro úplný začátek je nejlepší vyrazit nejprve na sjezdovku a šlapat u kraje vzhůru. V klidu si tak vyzkoušíte chůzi na pásech bez nebezpečí lavin a nástrah hor a ještě ušetříte za vlek. Dalším krokem by mohly být přechody, kde se stále pohybujete v terénu určeném i pro běžkaře, a odpadají tak zmíněné nástrahy lavin. Krásné túry můžou být třeba po horských boudách.</p><p> S koupí vybavení bych pro začátek počkala a nejprve bych si veškeré vybavení zapůjčila na zkoušku ve specializovaných obchodech. Aspoň si tak vyzkoušíte jestli vás pohyb na „tuleních“ pásech baví, a které vybavení je pro vás vhodnější. Samotní výrobci skialpového vybavení také pořádají přes zimu testovací dny. Máte tak možnost si vyzkoušet nejen své první krůčky, ale rovnou různé modely bot a lyží.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skialpy/mraky.jpg" alt="mraky.jpg" /> <br> </p><h2> Svatá ​​trojice aneb bezpečnost především</h2><p> Se základním skialpinismem či skitouringem může začít každý a snad jsem vás i v úvodu navnadila, že je opravdu o co stát.</p><p> Aby se ale nic nestalo, dostáváme se k tomu opravdu důležitému a to je bezpečnost!</p><p> Protože se už pohybujete ve volném terénu mimo sjezdovky, hrozí zde nejen zrádnost samotných hor, ale i lavin. Natáhnout pásy (který se nalepují na skluznici lyže) a následně ťapat vzhůru, není zas tak obtížné. Co, ale nesmíte podcenit a co musíte umět dobře odhadnout, je vše okolo!</p><p> Nejzákladnější výbavou každého skialpinisty by každopádně měl být lavinový vyhledávač „pípák“, lopata a sonda neboli „svatá trojice“. Všechny tyto tři věci fungují vzájemně. Čili dalším důležitým kritériem je, umět je správně použít!</p><p> Nejlépe vás na to asi připraví v lavinovém, skialpovém kurzu, někteří výrobci vás na takový kurz vezmou dokonce skoro zadarmo. Případně poradí opravdu zkušení parťáci. Osobně bych dala přednost nějakému kurzu, budete mít jistotu, že veškeré informace jsou správné, a vše si pečlivě nacvičíte. Není kam spěchat, hory vám neutečou.</p><h3> Lavinový vyhledáva​​​č (pípák)</h3><p> Funguje na principu přijímače a vysílače na frekvenci, která je pro všechny jednotná. Vyhledávač podává o poloze zasypaného akustickou (pípání) a vizuální (směrová šipka a vzdálenost) informaci. Intenzita pípání vyhledávače odpovídá vzdálenosti přijímače od vysílače, na digitálním displeji se zobrazí vzdálenost i směr k zasypanému. Nosí se na těle - ne v batohu!</p><p> Je tak dobrý, jak dobře s ním umíte zacházet, jeho cílem je vysílat a umět najít, co nejrychleji a nejpřesněji.</p><p>Před každou túrou své pípáky otestujte, jeden (velitel) přepne pípák na hledání a ověří u každého, jestli jeho pípák vysílá. Určitě si také vyzkoušejte zahrabat batoh s pípákem (samotný pípák špatně simuluje lidskou postavu) pod sníh a následně najít.</p><h3> Lopa​​ta</h3><p> S příchodem nových vyhledávačů nejvíce času zabere vyhrabávání. Na lopatě nešetřete a nešetřete ani na váze, plastovou přenechte dětem na sněhuláky. </p><h3> Son​​​da</h3><p> Slouží pro hledání v laviništi. Důležitá je její pevnost a tuhost, aby se při sondování pod povrchem sněhu moc neohýbala. Standardní délka je 240-280 cm. </p><h3> Lavi​​nový batoh</h3><p> Další možností je lavinový batoh , jeho použití výrazně zvyšuje šanci na záchranu v případě jeho aktivování při stržení lavinou. Na druhou stranu zvyšuje odvahu jeho uživatelům, což také není správně, do sjezdu byste měli jít, jako byste batoh neměli.​​</p><h3> Pa​​​rťák</h3><p> Je super, že máte veškeré vybavení, ale kdo vám pomůže, když půjdete samotní?</p><p> Samozřejmě hlavní je, se jakýmkoliv lavinám úplně vyhnout. Nechodit na túry při rizikových lavinových podmínkách a nevstupovat do lavinézních nebezpečných úseků.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skialpy/u%20skaly.jpg" alt="u skaly.jpg" /> <br> </p><p> Další potřebné věci pro túru jsou lékárnička, mapa a buzola, sluneční i lyžařské brýle (pro lepší orientaci např. ve vichřici), nabitý mobilní telefon a v něm číslo na HS: +420 1210. Doporučuji stáhnout do mobilu i aplikaci od Horské služby, která umožňuje určit vaši polohu a okamžitě ji odeslat v případě nouze nejbližší stanici Horské služby, poskytuje také informace o sněhových podmínkách a např. také i návod, jak poskytnout první pomoc. Pokud nevlastníte turistickou GPS, je skvělým ne-li nutným pomocníkem GPS v mobilu, ideálně se staženou offline mapou lokality.</p><p>Když už máte parťáka, vybavení i potřebné znalosti, můžete začít plánovat túru. Plánování by mělo být pečlivé. Nezapomeňte také na to, že ji musíte plánovat vždy s ohledem na fyzický a psychický stav nejslabšího člena skupiny.</p><p> Důležité parametry, které je třeba projít předem, jsou délka túry, převýšení, obtížnost, předpokládaný čas, nastudovat si trasu, umět správně používat mapu a znát druhy značení i značek.</p><p> Asi netřeba připomínat nestálost horského počasí, prostě si uvědomte, že při vichřici můžete jít i několikanásobně déle. Nezapomeňte taky nahlásit chataři nebo blízkým, kam vyrážíte. </p><h2> Tipy na tůry</h2><p> Na stránkách krkonošského národního parku (<a href="http://www.krnap.cz/popis-tras/" target="_blank">http://www.krnap.cz/popis-tras/</a>) najdete 8 oficiálních túr od Rokytnice přes Špindl až do Pece. Vybrala jsem vám, dle mého soudu nejkrásnější, která se táhne ze Špindlerova mlýna Labským dolem na Labskou boudu, odtud je možné si o​dskočit asi kilometr na pramen Labe, a poté se vrátit přes Martinovu boudu zpět do Špindlu.​​</p>​​<a href="http://www.krnap.cz/data/File/turismus/skialpinismus/trasy/skiapl2_ma.jpg" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skialpy/mapa.png" alt="mapa.png" />​</a><em>Lucie Hrozová</em><p></p>hobby;#
Legenda o Cleverlancehttp://create-it.cz/Blog/Stranky/legenda.aspxLegenda o Cleverlance<p>První zmínku o mladém stavebním cechu plném učenců najdeme již v Kosmově kronice. Podle ní byla Cleverlance založena potulným mnichem jménem Klevr, který pomáhal svým spoluobčanům se záležitostmi práva a spravedlnosti. Kosmas píše: “Když se Klevrovy vlasy zbarvily do šeda, dosoudil a stal se stavitelem”. Archeologické vykopávky dokazují, že se Klevrův cech podílel na stavbě Strahovského kláštera. Byly zde ve zbytcích dřevěného lešení z 12. století nalezeny podpěry s jejich cechovním znakem.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/legenda/kalisnik.jpg" alt="kalisnik.jpg" /> <br> </p><p> V době lítých bojů mezí kališníky a zbytkem katolické Evropy dokázali Klevrovi nástupci, že mají mezi Čechy toho nejbojovnějšího ducha. Ze stavebních materiálů zhotovili zbraně a vydali se nepřátelům vstříc. Jejich sláva dosáhla břehů Británie, kde se můžeme dočíst o jejich zručnosti s vlastnoručně vyrobeným kopím, tedy “lance”. Věhlas “Clever lance” byl v té době natolik rozšířený, že tento název dal jméno celé skupině. </p><p> 17. a 18. století se neslo ve znamení poznávání jiných kultur. Cesty do Japonska zanechaly na Cleverlance kulturní stopu, jež je dodnes znát v grafickém zpracování oficiálních dokumentů. Uznávaný vojevůdce daimjó Datsumō Dachō ocenil šikovnost českých řemeslníků a zvěsti o jejich schopnostech se s cestovateli roznesly do všech koutů světa. Například díky ce​stopisu „JAVA“ zachovanému v archivech Cleverlance lze usuzovat, že se misionáři Cleverlance dostali až do Indonésie. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/legenda/Marek.jpg" alt="Marek.jpg" /> <br> </p><p> Na tradičních hodnotách stavíme v Cleverlance i dnes. Místo robustních budov navrhujeme sofistikované systémy, u nichž stavební materiál netvoří cihly, ale kvalitně napsaný kód. Aby se nám takové stavby nerozpadly, nepotřebujeme už dřevěná lešení, ale oporu našich vynikajících testerů, kteří pomáhají nacházet praskliny a nedokonalosti, jež pak společně odstraníme. O našich schopnostech a ambicích svědčí i to, že v nedávné době jsme začali dobývat germánské impérium, nikoliv okovaným husitským cepem, ale kvalitně odvedenou prací. </p><p> Kam až se dostaneme a v jakých kronikách o nás budou psát za stovky let, záleží jenom na nás. </p>hobby;#vzdělávání;#
​​Pečeme pro dobrou věchttp://create-it.cz/Blog/Stranky/charitativni-peceni.aspx​​Pečeme pro dobrou věc<h2>​​Jak to celé​​​ vzniklo? </h2><div style="text-align:justify;">​​<span>Akce pro naše zaměstnance děláme u nás na HR v Cleverlance rády a s chutí. Někdy se snažíme být kreativní a vymýšlíme nové aktivity, jindy zase sázíme na ty, které se již osvědčily. Jedno je ale pořád stejné – usilujeme o to, aby byli naši lidé spokojení a třeba na to i později zavzpomínali. Ve většině našich týmů je mužská převaha, a proto se nám ne jednou vyplatilo zaměřit se na jejich chuťové buňky. Jednoho dne v létě jsme si pak řekly, proč to jednoduše nespojit s dobrou věcí? A tak vznikl nápad na naši zářijovou charitativní akci Pečeme pro dobrou věc. Prakticky celé léto jsme se těšily a plánovaly, co budeme péct, chvílemi se nadšení střídalo s obavou, zda​ se akce povede a bude o ní zájem. Touha zkusit něco nového a zároveň prospěšného nás však hnala kupředu, a tak jste nakonec všichni mohli být svědky první akce ve firmě, kde jsme pro své kolegy samy připravovaly něco na zub.</span> </div><div><div style="text-align:justify;"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/charitativni-peceni/napeceno_.jpg" alt="napeceno_.jpg" /> <br> </div> <span style="text-align:justify;"></span> <h2>Správná propagace a přípra​​va celé akce</h2><p>Před konáním akce bylo důležité vymyslet správnou taktiku, aby se o našem charitativním pečení dozvědělo co nejvíce zaměstnanců. Jasným favoritem byl od začátku letáček, který s krátkým a výstižným textem, ve kterém představíme organizaci, kam výtěžek poputuje a s obrázkem dobrého jídla, pověsíme na firemní intranet. Tak byl do celé akce zapojen i náš grafik, který se celého úkolu skvěle zhostil – důkazem byl obrovský počet zájemců o samotné pečení. Jelikož jsme si ale stále nebyli jisté, jestli o akci bude zájem i z druhé strany, jejich pomoc jsme odmítali.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/charitativni-peceni/Screen%20Shot%202017-12-20%20at%2017.05.27.png" alt="pozvánka" /> <br> </p><p>I my samy jsme se při pečení držely spíše zkrátka. Snažily jsme se řídit heslem: „není důležitá kvantita, ale kvalita“. A ač zněl tento plán naprosto jasně, každá z nás měla po pečení naprosto stejnou myšlenku v hlavě – „vždyť mně se to ale vůbec nepovedlo“. S provinilým pocitem jsme se všechny společně s pizzovými šneky, quichem, jablečným závinem, kefírovou buchtou, muffiny, bezlepkovou bábovkou a chlebíčky sešly brzy ráno v kanceláři a napjatě jsme očekávaly, co se bude dít.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/charitativni-peceni/priprava.jpg" alt="priprava.jpg" /> <br> </p><h2>Průběh a​​kce</h2><p>Navzájem jsme obhlédly naše výtvory, a ujistily jsme se, že všechno vypadá dobře a vytipovaly si, co jedna od druhé koupíme. Poté jsme v učebně vše připravily, pěkně naaranžovaly a už se jen těšily, až dorazí první zájemci. Ti se ukázali hned vzápětí – štěstí nám hrálo do karet, jelikož začínal zrovna manageme​nt meeting. Vidina meetingu s chutnou snídaní se manažerům velmi zalíbila a my jsme byly velmi rády, že se věci daly tak rychle do pohybu. Jak se informace o akci postupně šířila i mezi ostatní zaměstnance, začínaly mizet koláče a chlebíčky a v 11 hodin už na stole nezbylo nic. Až takhle velký byl o akci zájem! Moc nás potěšilo, že všem nejenom zachutnalo, ale hlavně že se rozhodli přispět na takovouto akci.</p><h2>Pár slov na závěr</h2><p>Na závěr bychom Vám rády představily naší premiérovou akci Pečeme pro dobrou věc v číslech. Chutné sladké i slané výrobky upeklo a připravilo pět kolegyň z HR. Děvčatům nákup ingrediencí a příprava spolu s pečením trvala v celkovém součtu patnáct hodin a na všechny výrobky se spotřebovalo: </p><ul><li>680 g cukru<br></li><li>800 g mouky<br></li><li>250 g čokolády a kakaa<br></li><li>160 g másla<br></li><li>270 g šunky a sýra<br></li><li>850 ml mléka a smetany<br></li><li>250 ml oleje<br></li><li>4 balení listového těsta<br></li><li>13 ks vajec<br></li><li>několik lžiček soli, protlaku, provensálského i jiného koření. <br></li></ul><p>Samotná a především úspěšná akce započala aranžováním výrobků, končila posledním koupeným chlebíčkem a trvala okolo čtyř hodin, ale i ​ tak námi vybraná charita dostane<b> 8 670,- Kč</b>.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/charitativni-peceni/holky.jpg" alt="kolegyně z Cleverlance" /> <br> </p><p>Děkujeme Všem, kteří se této akce účastnili a přispěli tak na dobrou věc! </p><p> <i>Míša Krejčová​, Zuzka Kulíšková, Vanda Petržílková, Katka Stejskalová, Petra Bednaříková​</i></p></div>hobby;#projekty;#
​​Jak jsem unikl s Enterprise Architektemhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/escape-game.aspx​​Jak jsem unikl s Enterprise Architektem<p>Snad každý vývojář se již někdy setkal s modely z nástroje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Enterprise_Architect_%28software%29" target="_blank">Enterprise Architect</a> (dále jen EA). Jsou hojně využívány při modelování procesů a chování IT systémů či aplikací. Je pravdou, že pro tyto účely je EA ideální. Co však, když jsou vaše potřeby na míle daleko vzdáleny od IT systémů? Myslíte, že Vám i v těchto situacích EA pomůže? Upřímně by mě to ani nenapadlo, nedostat se do bezvýchodné situace… </p><h2>Plán nebo pouhé viz​e?<br></h2><p> V lednu 2017 jsem ve svém volném čase s kamarádem odstartoval nový projekt, jehož cílem mělo být nabídnout nevšední, avšak stylovou zábavu pro děti i dospělé. Chtěli jsme umožnit našim návštěvníkům prožít něco nového a nevšedního. Nejlepší variantou se ukázala zábava ve formě únikových her. Plán byl natolik ambiciózní, že neměla být otevřena pouze 1, nýbrž rovnou 3 hry najednou! Co se termínu otevření týče, tak ten byl natolik ambiciózní, že by mu nevěřil ani Ondra Brom… a že ten se s termíny nemazlí.</p><p> Chtěli jsme otevřít co nejdříve, dokud nebude venku krásně a teplo. Když je pošmourno, lidé preferují vnitřní aktivity před venkovními. Byl tedy nastaven šibeniční termín: do konce března!</p><h2> Jaké že h​ry?</h2><p> Únikové hry nejsou v ČR (ostatně ani na světě) příliš dlouho. V roce 2007 vznikla první únikovka v Japonsku a teprve od roku 2011 se postupně začaly rozšiřovat na ostatní kontinenty. Avšak i za tuto poměrně krátkou dobu jich v ČR vzniklo celkem dost a zájemci si již mohou vybrat z širokého sortimentu od her hororových až po hry rodinné či přímo dětské. Únikové hry se snaží pobavit, překvapit, či dokonce ohromit. Hráči postupně řeší sled navazujících logických úkolů a hádanek, který je při správném postupu dovede až k rozluštění záhady/příběhu. </p><h2> Co na tom může být t​​ěžkého?</h2><p> Mysleli jsme, že na tom nemůže být nic těžkého.</p><p> Když jsme schopni vymýšlet „nezábavné“ IT systémy, ve kterých sami občas nevíme, zda jsme v pozici hráče či konstruktéra, ale i přesto máme spokojené zákazníky, kteří nás rádi vidí, líbí se jim naše produkty a bez ostychu nás doporučují dalším, tak pro nás budou únikové hry brnkačka… (Toto přesvědčení nám vydrželo přibližně 1 týden.)</p><h2> Nominace na vizionáře ro​ku</h2><p> Co tedy na začátku roku 2017 bylo vlastně k dispozici? </p><p> Nebylo toho věru mnoho:</p><ul><li>1 velmi ambiciózní plán<br></li><li>2 zaslepení blázni<br></li><li>3 vize únikových her<br></li></ul><p> To bylo v kostce asi tak všechno. Pro případné šťouraly, raději uvádím, že plán skutečně vznikl za střízlivého stavu. Jen teď nemohu soudit, zda je ta informace pozitivní či negativní.</p><p> Kromě vlastní stavby her zbývalo vyřešit vlastně jen pár "banalit" typu: </p><ul><li>Jak se vlastně budeme jmenovat?<br></li><li>Jaká budou hlavní propagační grafiky her?<br></li><li>Stihneme vyrobit webové stránky?<br></li><li>Kde vlastně ty hry budou?<br></li><li>Od kdy seženeme nájem?<br></li><li>O čem ty hry vlastně budou?<br></li><li>Kde vezmeme vybavení?<br></li><li>Kdo to všechno bude dělat?<br></li><li>...A kdy budeme spát?<br></li></ul><h2> Stavba sn​u​</h2><p> Všechno, jakoby zázrakem, se podařilo vyřešit. </p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/escape-game/726_unikovka.png" alt="726_unikovka.png" style="margin:5px;width:650px;" /><br></p><p> Vybrali jsme všeříkající název <a href="https://www.escapepoint.cz/" target="_blank">ESCAPE POINT</a>. S grafikem/malířem jsme vytvořili logo společnosti a grafiky her, které pak skvěle posloužily pro webové stránky a propagační materiály</p><p> Sehnali jsme prostory a dokonce i vybavení. </p><p> Největší zádrhel nás však čekal při konstrukci her. Už jen vymyslet jejich názvy se ukázalo jako dosti velký oříšek. V podstatě jsme začali tvořit názvy her dle pronajatých prostor. Věděli jsme jen, že chceme krátké výstižné názvy a že jedna hra bude pro děti. S názvem jedné z her nám dost pomohl pronajatý prostor protiatomového bunkru. Ostatní 2 hry nám ale daly zabrat. Nakonec jsme se shodli na názvech: BUNKR, NOVINÁŘ, POKOJ. </p><p>Začala fáze výstavby.</p><h2> Konstrukce stále d​okola</h2><p> S nadšením jsme začali vymýšlet děj her (začali jsme NOVINÁŘEM) a hned v první místnosti, zavaleni věcmi a nábytkem, nám elán skoro došel. Byla potřeba to celé vidět komplexně a začít úplně jinak. Potřebovali jsme nutně postavit linii příběhu a přitom ji celou vidět na jednom místě. Zanořit se o 1 nebo 2 úrovně níže a kouknout se na to zespodu. Vidět propojení jednotlivých elementů hry a hýbat s nimi dle potřeby. Být schopni na první pohled odhalit slepá místa. (Aniž bychom přenášeli nábytek a vymýšleli nesmysly) Být schopni vidět najednou hlavní i vedlejší dějové linie a barevně odlišit jednotlivé herní elementy. Blok a pastelky se ukázaly jako zcela nedostatečné. (blok měl jen 2 rozměry a měli jsme málo pastelek).</p><p> Potřebovali jsme nějaký modelovací nástroj…</p><p> Tak proč to nezkusit v EA? Když v něm mohou být modelovány bankovní systémy, tak by nám snad taky mohl stačit. A vskutku opravdu stačil! Finální verze našich her sice narážely na kapacitní problémy EA při otevírání soborů her, ale zase jsme měli vše na jednom místě a možnost neomezeného zanořování. V EA se nabízelo, že by šlo pro hry vytisknout i dokumentaci, ale po 55ti stránkovém elaborátu k jedné hře jsem z toho raději upustil.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/escape-game/ea.png" alt="enterprise architect a escape game" /> <br> </p><p style="text-align:center;"> <i>Modely her v EA (bez dekompozice)</i></p><h2> Únik z vize d​​o reality</h2><p> Příběh o použití EA pro návrh únikových her by tu mohl skončit. Příběh Escape Pointu úspěšně pokračuje: </p><ul><li>Otevřeli jsme 13. dubna a hry skutečně stály a stojí.<br></li><li>Od samého začátku fungovaly webové stránky včetně platební brány, automatických sms, emailů a rezervačního systému.<br></li><li>Měli jsme připraveny tiskopisy (vizitky, vouchery, brožury, letáky atd.).<br></li><li>Nevyčerpali jsme ani 1 den dovolené a nezhroutili se vyčerpáním.<br></li><li>Zvládli jsme to s polovičními náklady, co jiní investují do holého zařízení 1 hry.</li></ul> <p></p><p>Nicméně pokud někdy dojde na stavbu další hry, tak na to si už dovolenou vezmu.</p><p><em>Jindřich Marek</em></p><p></p>hobby;#
"Já, horolezec"http://create-it.cz/Blog/Stranky/horolezeni.aspx"Já, horolezec"​​<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Lucie_Hrozov%c3%a1">Lucie Hrozová​</a> je naše skvělá kolegyně testerka. A taky známá česká horolezkyně a reprezentantka v závodním lezení, která patří mezi světovou elitu v lezení mixových a drytoolingových cest na skalách.​ Stihla toho už hodně: <div><ul><li><p>​​14x medailistka Světového poháru.<br></p></li><li><p>Mistryně ČR ve všech lezeckých disciplínách.</p></li><li><p>Vítězka Evropského poháru.</p></li><li><p>Na svém kontě má přelezy nejtěžších mixových cest na světě a za své přelezy řadu ocenění „Výstup roku“ a „Nejlepší alpský výstup“.<br></p></li><li><p>Jako první žena na světě přelezla obtížnost M15- do té doby lezenou pouze muži.<br></p></li><li><p>Zažila lavinu i pád do ledovcové trhliny.<br></p></li></ul><p></p><p>Tahle štíhlá jemná dívka v sobě evidentně skrývá mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Poprosili jsme ji, aby nám prozradila, jak se z člověka stane horolezec.​</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/horolezeni/horolezkyne.jpg" alt="horolezkyne.jpg" /> <br> </p><h2>​Hory a skály to je má komfortní zóna …aneb „j​​​á,​ horolezec“​<br></h2><p>Myšlenku, že se stanu horolezcem jsem si vytvořila již ve velmi raném věku. Tipuji tak okolo mého čtvrtého roku. Nebyla to žádná velká vzletná myšlenka. Víte, když všichni okolo vás tráví čas pouze ve skalách a touto vášní je nakažená celá vaše rodina i okolí, l​​​ehce ve svých čtyřech letech uvěříte, že lezení patří mezi základní existencionální potřeby a možná i něco víc.</p><p></p><p>Mírné vystřízlivění se dostavuje obvykle okolo šestého roku s nástupem do první třídy. Teprve v této chvíli vám dojde že opravdu ne všichni lidé na světě jsou horolezci. Na chvíli upadáte do lehké letargie, kterou záhy vystřídá již ne tak lehká hysterie vašeho třídního učitele, který vás přistihl při vylézání z okna vaší vlastní třídy (umístěné v nejvyšším patře budovy).</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/horolezeni/horolezeni.jpg" alt="horolezeni.jpg" /> <br> </p><p>​Na druhou stranu se vcelku rychle naučíte počítat, alespoň to, co vám přijde vhod. Například se zkusíte dopočítat odhadu, jak moc si natlučete. A tak se vrhnete třeba na výpočet pádového faktoru. (Pádový faktor vyjadřuje tvrdost pádu při horolezeckém sportu nebo na via ferratách. Čím vyšší hodnota, tím tvrdší pád. Hodnota pádového faktoru (označovaného jako f), která se u lezení pohybuje v intervalu 0 až 2, se vypočítá tak, že délku pádu vydělíme činnou délkou lana.)</p><p>A dojdete do fáze, že možná nevíte jakou hodnotu má „pí“, ale jistě víte, že "Normovaný pád" má hodnotu pádového faktoru f = 1,74 - ačkoli Ludolfovo číslo fascinovalo lidé už tisíce let, vy jste fascinováni severními stěnami obřích horských velikánů. Zeměpis tak máte, alespoň co se lezeckých a horských oblastí týká, v malíčku také. Snad můžete i propadnout na hodině praktické výuky, ale štand, kladku i osmičkový uzel sestrojíte i o půlnoci a ač si to nemůžete napsat do svého profesního životopisu, první pomoc a vytáhnutí zraněného z ledové trhliny zvládnete také. Jednou si vás asi spletou s bezdomovcem, to když se vrátíte po víkendu (měsíci) ze skal, ale to přece vůbec nevadí. To dobrodružství určitě stojí za to.</p><p>Alespoň pro mě je dobrodružství samotná podstata lezení. V tomto ohledu se vymyká trochu ostatním sportům, ať už to zní nebo nezní jako klišé.</p><p> <a href="https://youtu.be/9sHeu93c7Qo" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/horolezeni/video.jpg" alt="video.jpg" /></a><br> </p><p>​​​Lezení je životním stylem, není to jen o dvou či třech hodinách na sportovišti, ale o tom, že trávíte čas venku v horách, skalách - ideálně celý svůj život. Vezmete na ramena batoh, do něj vybavení, spacák, karimatku a alespoň na víkend zapomenete, že je i něco jiného než vy a váš parťák a laně.</p><p>S nástupem umělých lezeckých stěn je lezení přístupné každému v jakékoliv podobě a je jen na vás, která je vám bližší. Můžete zvolit mezi lezením na laně (na obtížnost), boulderem (pár obtížných kroků nad matrací, do které se odskakuje) až například po pískovcové lezení, které je u nás tak naprosto jedinečné, unikátní a krásné i pro lezce z celého světa.</p><p>Provozuju“ úplně všechny lezecké disciplíny, ale zimní lezení, to mi učarovalo nejvíc. Vždy když začnou padat sněhové vločky, mám zvláštní pocit, jakoby se dělo něco speciálního. Jsme čtyři sourozenci a já můžu říct, že si připadám v zimním ročním období jako moje pětiletá sestra, s tím rozdílem, že ona se těší na Ježíška a já na zamrzlé ledopády. Ona teda ještě další rozdíl nachází v tom, že prý moje ledy nejsou skutečné, že „prý „ se zase brzo roztají a už tu nebudou. Na čemž je velký kus pravdy, snad jí jen můžu odpovědět, že krásné věci mohou být i neuchopitelné a že někdy i roztají.</p><p>Jak už jsem zmínila v úvodu, pocházím z horolezecké rodiny, narodila jsem se v Děčíně, městě obklopeném skalními stěnami. Na stěnách našeho bytu visely vždy obrázky horolezců, Alp, Himalájí a kdo nepoznal horu Eiger, byl bez večeře. Nerada jsem bývala o hladu, tak jsem se postupně naučila poznávat hory, až jsem je chtěla všechny vidět i na živo.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/horolezeni/ledolezeni3.jpg" alt="ledolezeni3.jpg" /> <br> </p><p>Začínala jsem přes sportovní lezení na umělých stěnách, ve kterém jsem závodila až do dospělých kategorií, kdy jsem pak postupně přešla víc do hor a pustila se i do světových pohárů v ledolezení. Tahle láska „svět vidět shora“ mi zůstává i nadále. Už jednadvacet let, c​o lezu.</p><p> Na lezení na obtížnost, ve kterém závodím především, se mi líbí fakt, že nelezete přímo proti soupeři. Ti tam samozřejmě jsou, ale ne v danou chvíli. Každý má svůj pokus, ohraničený časový limit a snaží se dolézt co nejdále. Vaším soupeřem tak nejsou jiní závodníci, ale cesta samotná, kterou se snažíte zdolat. Díky závodům jsem se podívala do všech koutů světa. Nebyl tam zrovna čas se kochat krajinou nebo cestovat, ale alespoň vím kam se třeba jednou budu chtít vrátit. </p><p>Někdy toho cestování a stresu spojeného se soutěžením dokáže být až moc. Ve chvíli kdy vám už po sté nepřiletí zavazadlo. Nouzově přistáváte a nebo vám hlásí bombu na letišti a vy nestihnete dorazit včas na závod. Když se k tomu všemu přidá ještě fakt, že si chytře zapomenete pas v minulém letadle a zatknou vás na letišti v Dubaji (pak můžete jen poslat smsku šéfovi, že to zítra do práce nestíháte a že to možná stihnete až příští týden). Na druhou stranu závodění vás naučí především zvládat prohry, přiměje k určitému mentálnímu tréninku a koncentraci. Možná mi to jednou při výchově dvou uplakaných dětí přijde trochu vhod.</p><p>​<img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/horolezeni/ledolezeni1.jpg" alt="ledolezeni1.jpg" /></p><p>Někdy si lidé myslí, že lásku pociťuji i k zimě samotné, když v ní přeci tolik lezu. To zrovna ale říct nemůžu. Zima mi samozřejmě je a to fest. Lezla jsem nejvíce v -35°C a když k tomu připočtete ještě sílu větru a durch promoklé oblečení není to žádná „hitparáda“. Největší zvláštnost lezců je pak ta, že si porovnávají omrzlé končetiny a předhánějí se, kdo o kolik článků přišel. Já přišla jen o nehty, ale prý je to v pořádku, jakožto holka si mám udělat gelové či co.</p><p>Pro ty z vás, duše dobrodružné, neříkám, aby jste vykročili mimo svou komfortní zónu, ale, aby jste do ní vkročili. Čeká tam na vás i ta vaše „cesta“ ať už má jakýkoliv sklon či obtíže.</p><p>Snad jen zmíním, že horolezec ve velkém korporátu taky není úplně k zahození, když v mé poslední práci byla už hodně špinavá okna, navrhla jsem, že tam klidně sama slaním na laně a vyčistím je osobně. Další výhoda je, že se na svět dokážu podívat z jiné perspektivy. Jak říkají horolezci: „Viděl jsem mraky shora i zdola“. ​</p><p> <i>Lucie Hrozová​</i></p></div>hobby;#
Bitcoin v Českuhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/bitcoin2.aspxBitcoin v Česku<p>​O bitcoinu se u nás začalo mluvit s několikaletým zpožděním. Teprve v roce 2011 se o převratné digitální měně zmiňuje český tisk (Hospodářské noviny, Respekt). Články vesměs hovořily o bitcoinu jako o anarchistické digitální měně počítačových pirátů, že si za ně můžete nakoupit drogy na darknetu nebo o finanční bublině. V této době je také vytvořeno heslo „Bitcoin“ na české Wikipedii, kde nacházíme kusé informace popisující tuto virtuální měnu a pár slov o jejím zakladateli. </p><p> Později, jak hodnota bitcoinu stoupala vzhůru, všimla si fenoménu digitálního platidla i další média, která o něm u nás postupně ​rozšiřují povědomí. O nové digitální měně se u nás začíná široce diskutovat, první nadšenci kupují pár jednotek – v té době se cena pohybovala na méně než 200 dolarech. Zároveň již fungují stránky na doméně Bitcoin.cz, kde lze vyčíst základní charakteristiky a návody o bitcoinu. </p><p> Rok 2014 byl přelomový tím, že se v Praze objevily první automaty na tuto měnu a také několik podniků, kde se s bitcoiny dalo fyzicky platit. Jedním z nich byl například experimentální prostor <a href="https://www.paralelnipolis.cz/">Paralelní Polis </a>v Holešovicích. Jedná se o projekt známé umělecko-anarchistické skupiny ZTOHOVEN, kde si můžete vychutnat výběrovou kávu, vyslechnout přednášku o kryptoanarchii a za vše zaplatit bitcoiny.</p><p> V lednu následujícího roku se stala nevídaná událost. Bitcoiny jsme mohli nově nakupovat také na pobočkách České pošty a na terminálech Sazky. Přesněji řečeno, mohli jsme nakoupit (objednat) bitcoiny přes webovou službu <a href="https://www.easycoin.cz/">EasyCoin</a> a následně zaplatit na poště či terminálu Sazky v hotovosti službou Supercash. Služba Easycoin tak nabízela více než 8000 platebních míst a to mělo umožnit masový rozmach do všech koutů naší země. Bohužel tato služba vydržela pouze 6 týdnů. </p><p> Pošta i Sazka pak náhle spolupráci s EasyCoinem ukončila. Do hry se totiž vložil tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který službu i celkovou digitální měnu velmi kritizoval a žádal vysvětlení. Korunu této kauze pak nasadil ministr financí Andrej Babiš (ANO), který byl velmi překvapený, že něco podobného pošta provozuje. Proslavil se svým legendárním výrokem: „Je to pro mě šok, vůbec netuším, co to je, a pokud vím, tak nikdo bitcoinem neplatí. Ta měna nemá nějakou dobrou pověst. To bude asi nějaký omyl, fakt to není v pořádku“.</p><p> Nicméně bitcoin byl vytvořen právě proto, aby byl nezávislý a odolal státním zásahům. A tak i tato vládní „nastavená noha“ sice zpomalila další rozšiřování obchodování s tímto platidlem v Česku, ale rozhodně ho nezastavila. Počet podniků, které akceptují bitcoin, je u nás stále více. Aktuálně jen v Praze napočítáme přes 120 obchodů a restaurací. Mezi nejznámější společnosti, které bitcoin přijímají, je například dovážková služba „Dáme jídlo“ nebo mezinárodní řetězec s občerstvením Subway.</p><p> Letos, na sedmé výročí #BitcoinPizzaDay se přidala mezi bitcoinové pionýry také Alza, náš největší obchod s elektronikou. Od května můžeme na českém eshopu i jeho zahraničních mutacích platit on-line pomocí bitcoinu. Kromě nového způsobu placení navíc Alza do svých kamenných obchodů v Praze a Bratislavě umístila také bankomaty, kde lze koruny a eura směnit za bitcoiny. </p><p> Ve stejný čas v Česku proběhla jedna z nejvýraznějších událostí české bitcoinové komunity. Praha hostila 3. ročník mezinárodní bitcoinové konference (<a href="http://www.pragueconvention.cz/blockchain-bitcoin-conference-prague-2017/">Blockchain & Bitcoin Conference​</a>). Odborníci z celého světa zde sdíleli své zkušenosti o uplatnění technologie bitcoinu ve státní správě, bankovních systémech, médiích, zdravotnictví nebo obchodování na burzách. Projednávali otázky budoucnosti bitcoinu a dalších kryptoměn. Současně s konferencí proběhla i výstava zařízení a softwaru pro kryptografický průmysl a doprovodných služeb.</p><h2> Jak je to s legisla​tivou?</h2><p> Až do konce loňského roku neměla naše země žádný zákon, který by obchodování s bitcoiny a další kryptoměnou reguloval. Protože bitcoiny nejsou oficiálně uznanou měnou, je označení „digitální měna“ vlastně zavádějící. Samotná ČNB vydala dne 10. února 2014 stanovisko, podle kterého bitcoiny nejsou považovány za peněžní prostředky, ani za elektronické peníze ve smyslu zákona (č. 284/2009 Sb.) o platebním styku. Podle uvedeného prohlášení bitcoiny nevykazují ani znaky investičního nástroje, jak je definuje zákon (č. 256/2004 Sb.) o podnikání na kapitálovém trhu. Bitcoin je tedy oficiálně branný jako věc​ nehmotná a při obchodování s ním jde vlastně o směnu zboží.</p><p> Situace se změnila 1. ledna 2017, kdy začal v Česku platit historicky první právní předpis, který definoval bitcoin jako virtuální měnu. Stal se jím zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (č. 253/2008 Sb.). Ten klade nové povinnosti na směnárny a prodejce virtuální měny. Takovéto společnosti musí nově zjišťovat identitu svých zákazníků, pokud nakupují kryptoměnu za více než 1000 EUR. Jinými slovy, pokud nakupujeme bitcoiny za více než 25 tisíc korun, musíme se prokázat ve směnárně občanským průkazem. To platí i pro online nákupy.</p><p> Další zákon, který se připravuje pro bitcoinové obchodníky, se bude týkat daní. Vláda plánuje přidat do zákona o DPH paragraf, podle něhož odběratel zboží či služeb ručí za daň neodvedenou dodavatelem v případě, že za ně zaplatil virtuální měnou. To znamená, že pokud dodavatel DPH nezaplatí, může ji finanční úřad vymáhat po subjektu, který zboží nakoupil. Bude tedy muset běžný zákazník ověřovat, zda pokrokový kavárník, prodávající lahodnou kávu za bitcoiny, platí daně? No nechme se překvapit, co naši zákonodárci upečou.</p><h2> Jednoduché používání bitcoinu</h2><p> Pokud chcete bitcoiny nakoupit, ať už čistě pro investiční účely nebo je využívat k platbě v eshopech či u lokálních obchodníků, není to nic složitého. Nejjednodušší je vyhledat a použít nejbližší automat, kde podle návodu zaplatíte platební kartou. Vyjede papírek s adresou účtu (veřejný klíč) a heslem (soukromý klíč), popřípadě kódy dostanete také SMSkou. A na kontě se již blyští patřičný obnos bitcoinů. Avšak pozor, společnost provozující takový automat si bere poměrně vysoké poplatky a tak směnný kurz není nejlepší.</p><p> Nejvýhodnější kurz na trhu poskytuje jedna z největších bitcoinových obchodních společností <a href="https://www.coinbase.com/join/5870d749f966096b8bf9dea2">Coinbase</a>. Zde se zaregistrujete a necháte ověřit svou identitu. Následně můžete nakoupit různé druhy virtuální měny. Platby probíhají buď převodem z účtu (při větších objemech) nebo online platební kartou. Použitím tohoto <a href="https://www.coinbase.com/join/5870d749f966096b8bf9dea2">linku</a> při registraci dostává náš čtenář při nák​upu kryptoměny nad 100$ jako bonus 10$ navíc.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin2/image8.png" alt="image8.png" /> <br> </p><p> Tato společnost nabízí jako bezpečnou peněženku také aplikaci pro mobilní telefony. V této aplikaci vidíme nejen stav na účtu a aktuální kurzy, ale můžeme velmi rychle a jednoduše zaplatit. Stačí načíst QR kód s adresou účtu prodejce, navolit částku a stisknout tlačítko. Během několika minut přistane na kontě prodávajícího zvolený obnos a již si můžete usrknout z čerstvě připravené kávy čí usednout do zrovna nakoupeného vozu značky Tesla.</p><p> <em>Jan Čermák</em></p>hobby;#
Bitcoin – (ne)známá historiehttp://create-it.cz/Blog/Stranky/bitcoin1.aspxBitcoin – (ne)známá historie<p> <em>​​​​​​Určitě ten pojem každý z vás slyšel. Virtuální internetová měna, digitální platidlo nebo kryptoměna. Ano budeme se bavit o bitcoinech. Co to vlastně je? Jak to vzniklo? Jak to funguje? A jak jako virtuální? Jak si je mohu pořídit? A na co vlastně? Pojďme společně najít odpovědi na tyto otázky. ​​​</em></p><h2> Jak to zač​​​alo</h2><p> Existuje dost způsobů, jak přijít k penězům. Nejběžnější je chodit do práce a vydělávat, popř. podnikat. Když budete mít štěstí, můžete peníze najít. Pokud jste zločinec, můžete peníze padělat nebo zkusit vykrást banku. Anebo úplně jinak… můžete vynalézt svou vlastní měnu! </p><p>Přesně takto to udělal počítačový programátor <b>Satoshi Nakamoto</b>, který 3. ledna 2009 stiskl tlačítko na své klávesnici a vygeneroval prvních 50 jednotek nové měny zvané <strong>Bitcoin</strong> (kód <strong>BTC</strong>). Nebyly to žádné mince nebo tištěné papírové bankovky, žádné zlato. Jedná se pouze o informace složené z nul a jedniček, které řídí 31 tisíc řádek kódu počítačového systému. Naprogramovaný kód v C++ je volně přístupný a Nakamoto na něm pracoval více než rok, než jej zveřejnil na internetovém fóru.</p><p>Dalších 9 dní poté, co začaly existovat první jednotky bitcoinů, proběhla <strong>první peněžní transakce</strong>. Dne 12. ledna 2009 Nakamoto převedl 50 bitcoinů na účet svému spolupracovníkovi, vývojáři jménem Hal Finney. Tímto byla odstartována nová éra digitální měny. </p><p>Ale co by to bylo za peníze, pokud by se za ně nedalo nic koupit. <strong>První zdokumentovaný nákup</strong> za bitcoiny se uskutečnil téměř rok a půl po startu projektu. Tehdy se na internetovém fóru Bitcointalk.com objevil příspěvek od amerického diskutéra Laszlo Hanyecze, který nabízel 10 000 bitcoinů tomu, kdo mu pošle na Floridu do města Jacksonville pizzu. Zřejmě hodně vyhladovělý programátor výzvu ještě dvakrát zopakoval, když pak 22. května 2010 se transakce konečně uskutečnila. Laszlo v diskuzi zveřejnil fotku doručené pizzy, obdržel dokonce 2 krabice! </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/image2.jpeg" alt="image2.jpeg" /> <br> </p><p>V té době se hodnota bitcoinu pohybovala okolo 0,41 centů za jednotku a tak Laszlo Hanyecz tehdy za pizzu zaplatil v přepočtu 41 dolarů. Následující dny vystřelila hodnota bitcoinu strmě nahoru a již tři měsíce po nákupu se na témže webu objevil kousavý příspěvek, jakže mu chutnala pizza za 600 dolarů. A další příspěvek už mluvil o 2600 dolarech! </p><p>Nakonec se na tomto fóru objevilo něco přes tisíc příspěvků a z prvního nákupu za bitcoiny se stala legenda. Byl zaveden tzv. „Bitcoin Pizza Index“, který dosahoval na začátku listopadu 2017 neuvěřitelné hodnoty 72,5 milionu dolarů, to znamená více než půldruhé miliardy korun! A na počest tomuto slavnému milníku v historii bitcoinu se vždy 22. května na webu slaví #BitcoinPizzaDay. Myslím, že digitální průkopník Laszlo Hanyecz si pizzu už nedává, pravděpodobně mu dost zhořkla…</p><h2> Záhadný Nak​amoto</h2><p> Tvůrcem bitcoinu je dle svého vlastního prohlášení 36letý Japonec <strong>Satoshi Nakamoto.</strong> Důvodem vývoje vlastní virtuální měny byl nesouhlas s probíhající celosvětovou finanční krizí a chováním finančních a ekonomických kruhů, které za tím stály. Chtěl vytvořit platidlo, která by bylo odolné vůči všem politickým, monetárním a spekulačním vlivům. Měna nesmí podléhat inflaci, ani ji nelze regulovat ze strany státu. A tak chytrý Japonec vymyslel měnu digitální, která je emitována a kontrolována pouze softwarem. Kdo ale vlastně byl tento geniální tvůrce? </p><p>Před zveřejněním popisu algoritmu nové měny o něm nejsou na internetu žádné záznamy. Když publikoval první verzi kódu, začal spolupracovat s členy kryptografické komunity, kteří mu pomáhali systém testovat a ladit. Se svými kolegy čile komunikoval – na programátorském fóru i emailem. Zaregistroval a vytvořil také webovou stránku na adrese <a href="http://www.bitcoin.org/">www.bitcoin.org</a>, která produkt popisuje a kde lze nalézt základní informace o této digitální měně. </p><p>Nakamoto se na vývoji softwaru podílel až do roku 2011. Poté ovšem svérázný programátor začal předávat své pravomoce, zdrojový kód a web domény kolegům z komunity a následně oznámil, že činnost na bitcoinu ukončuje. Přesouvá se prý na jiné projekty. A od té doby už o něm nebylo slyšet. Podle IP adres je Nakamoto nedohledatelný a emailová adresa „satoshin@gmx.com“ byla v roce 2014 zrušena z důvodu neaktivity majitele. A tak jak se záhadný autor bitcoinu zjevil, opět zmizel v hlubinách internetu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/bc.jpg" alt="bitcoin.jpg" /> <br> </p><p>Když se tehdy uznávaný odborník na výzkum internetové bezpečnosti Dan Kaminsky snažil neúspěšně prolomit kód a najít slabinu systému, prohlásil, že Nakamoto je buď naprostý génius, nebo za tím vším stojí skupina špičkových vědců. Tento člověk by totiž musel mít rozsáhlé vědomosti z celé řady oborů,​ jako je finančnictví, ekonomie, matematika, kryptografie, počítačová bezpečnost, programování, peer2peer komunikace, atd. </p><p>Jednou z možností, jak odhalit autora bitcoinu, je zacílit na kryptograficku komunitu, což je poměrně malá skupina lidí. Pokud tedy Nakamoto existuje, jistě by se tam objevil, tvrdí Stuart Haber, jeden z členů mezinárodní kryptologické organizace IACR. Tvůrce bitcoinu, ať už je to geniální jedinec anebo skupina lidí, má však dobrý důvod se skrývat. Není totiž úplně první, kdo přišel s novou měnou. Jeho předchůdce Bernard von NotHaus byl v USA za podobný vynález odsouzen – jeho firma prodávala zlaté a stříbrné mince. Právo na emisi měny má přece pouze a jen stát! Navíc se odhaduje, že Nakamoto natěžil během svého působení v komunitě 1 milion BTC! A to je už důvod zůstat v anonymitě.</p><p>Nicméně pravdou je, že Nakamotovy publikace a články jsou napsané perfektní britskou angličtinou, dokonce používá slovní obraty používané čistě na britských ostrovech a územích bývalé britské kolonie (Austrálie, Nový Zéland, JAR). Ovšem jeho komunikace probíhala v čase odpovídajícím časovému pásmu UTC -5 až -6, pokud měl návyky běžného člověka. To znamená, že se musel nacházet na východě USA, popřípadě ve státech střední Ameriky, Karibiku, Peru, Ekvádoru nebo Kolumbie. </p><p>Kdo opravdu stojí za pseudonymem Satoshi Nakamoto, ví pravděpodobně americká zpravodajská agentura NSA, která nepřímo potvrdila, že tuto identitu prověřovala pomocí stylometrie (studium psaného jazyka) jeho internetové komunikace. Důvodem bylo podezření Obamovy vlády, že Nakamoto je ruský nebo čínský agent, který chce bitcoinem ohrozit ekonomickou stabilitu USA.<br> Tato fakta a zároveň velká šíře záběru praktických vědomostí ukazuje, že s Japoncovou identitou je to pravděpodobně úplně jinak. Co ale jisté je, že tvůrce (či tvůrci) patří v současnosti mezi pohádkově bohaté lidi. </p><h2>Dalš​í vývo​​​j měny</h2><p>V roce 2010, kdy Laszlo koupil pizzu za bitcoiny, byla v Japonsku otevřena první významná bitcoinová burza (Mt. Gox), která podpořila masivní využívání kryptoměny. Na konci roku již převyšoval objem vygenerované měny více než 1 milion dolarů! Známé společnosti začaly postupně bitcoin akceptovat pro platby a tím umožnily jeho růst, např. Wikileaks nebo Electronic Frontier Foundation (viz bod 1 na grafu níže).</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/Screen%20Shot%202017-11-08%20at%2015.45.21.png" alt="" /> <br> </p><p>V roce 2011 byl založen internetový a zpravodajský portál Bitcoin Magazine a publikován článek o Silk Road (online černém trhu), kde platidlem byl právě bitcoin. Odhaduje se, že 5 % všech plateb v té době probíhalo právě na darknetu. Zviditelnění a nové možnosti, kde bitcoinem platit, způsobily významný nárůst hodnoty bitcoinu. Z lednového dolaru se vyšplhal až k červnovým 31 dolarům za jednotku – to bylo zaznamenáno jako první „bublina“, která v prosinci splaskla s následným pádem měny zpět ke 2 dolarům (bod 2 v grafu). Pád poté vystřídal pomalejší stabilní růst hodnoty, kdy rostly především objemy obchodu. Např. Coinbase, jedna z největších společností obchodujících s digitální měnou, oznámila prodeje bitcoinů v hodnotě 1 milionu dolarů pouze za únor 2013.</p><p>V březnu se pak řetězec peněžních transakcí zvaný „blockchain“ rozdělil dočasně na dva nezávislé řetězce s odlišnými pravidly ověřování plateb. Po šest hodin fungovaly současně dvě sítě bitcoinů, každá s vlastní verzí historie transakcí. Hlavní vývojáři vyzvali k dočasnému zastavení transakcí, což vyvolalo silné prodeje. Normální provoz byl obnoven, když se většina sítě vrátila na předchozí verzi 0.7. Zároveň burza Mt. Gox krátce pozastavila depozity bitcoinů a směnný kurz ihned poklesl o 23% na 37 dolarů. V následujících hodinách se ovšem kurz opět vrátil na předchozí úroveň, přibližně 48 dolarů za jednotku. </p><p>V dubnu téhož roku se největší burzy BitInstant a Mt. Gox potýkaly se zpožděním vyřizování požadavků na nákup měny, kvůli ohromnému zájmu, což vedlo k poklesu kurzu bitcoinu z 266 dolarů na pouhých 76 dolarů (viz bod 3 grafu), než se vrátil na 160 dolarů během pouhých šesti hodin. </p><p>Opravdové „rally“ ale čekalo měnu v listopadu 2013, kdy bitcoinová čínská burza BTC China svými zobchodovanými objemy zdaleka předběhla Mt. Gox a evropskou Bitstamp a kryptoměna atakovala dosud nemyslitelnou hranici 1 242 dolarů za jednotku. Tuto spanilou jízdu o měsíc později ukončila People's Bank of China, která zakázala čínským finančním institucím používat bitcoiny. Dalším faktorem byli skeptičtí investoři, kteří při překonání magické hranice 1 000 dolarů za jednotku začali hromadně bitcoiny prodávat. Třešničku na dortu pak nasadila FBI, když ve stejný čas uzavřela Silk Road a z počítačů zatčeného majitele získala více než 200 tisíc jednotek měny. Toto vše způsobilo pokles hodnoty až na 600 dolarů a některé společnosti přestaly měnu úplně používat (viz bod 4 v grafu).</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/image6.jpeg" alt="" /> <br> </p><p>Rok 2014 přináší postupné akceptování měny různými institucemi a společnostmi, např. Microsoft, Dell nebo Wordpress. Nejvíce negativní zprávou však bylo, když začátkem února 2014 jedna z největších bitcoinových burz, Mt. Gox, pozastavila obchodování s odkazem na technické problémy. Do konce měsíce pak společnost podala žádost o ochranu proti bankrotu, když prohlásila, že bylo ukradeno celkem 744 000 bitcoinů. Následoval pokles kurzu na 550 dolarů za jednotku (viz bod 5 grafu). Cena i nadále klesala kvůli falešné zprávě týkající se zákazu měny v Číně a nejistotě ohledně toho, zda se čínská vláda bude snažit bankám zabránit v práci s digitálními měnovými burzami.</p><p>Rok 2015 byl již pro bitcoin relativně klidný a měna kolísala mezi 200-500 dolary za jednotku a více než 160 000 obchodníků již celosvětově přijímalo platby v bitcoinech. V následujícím roce se měna pohybovala kolem 600 dolarů za jednotku s větším vzrůstem až k 800 dolarům na přelomu října a listopadu. V té době výrazněji oslabil čínský juan oproti dolaru a tato nejistota vedla k masivnímu rozvoji obchodování s kryptoměnou v Číně (viz bod 6 grafu).</p><p>Aktuální rok 2017 se zatím nese v duchu extrémního růstu. Z 800 dolarů na začátku roku se v říjnu přehoupl přes těžko představitelných 6 000 dolarů za jednotku. Proč došlo k takovému vzestupu? Počet firem, které přijímají bitcoin, se stále zvyšuje. V lednu 2017 japonská mediální společnost NHK oznámila, že počet internetových obchodů, které používají bitcoin v Japonsku, se v uplynulém roce zvýšil 4,6-krát. Šéf BitPay, Stephen Pair prohlásil, že velmi výrazně roste objem plateb bitcoiny mezi společnostmi (tzv. B2B transakce). </p><p>Ve strmém letošním růstu byl pouze jeden výrazný pokles a to 12. září, kdy národní banka v Číně plošně zakázala ICO (primární emisi měny) a pohrozila, že omezí obchodování s kryptoměnou. Kurz zareagoval prudkým poklesem až na 2 900 dolarů (viz bod 7). Mezinárodní komentátoři to ale zhodnotili jako jednu z čínských „bublinek“ a o měsíc později už byla měna vesele na nových maximech.</p><p>Bitcoin získává v poslední době především větší legitimitu mezi zákonodárci a finančními společnostmi. Například Japonsko schválilo zákon o přijetí bitcoinu jako zákonné platební metody, Rusko zas oznámilo, že legalizuje použití kryptoměn. A největší online banka v Norsku Skandiabanken zavádí účty v bitcoinech. Objemy obchodování na burze se v současné době nadále zvyšují. Například za půl roční období vykázala mexická burza Bitso nárůst obchodování o 1 500 %! Nebo společnost Poloniex se chlubí nárůstem o více než 600 % aktivních online obchodníků a zpracovávala o 640 % více transakcí v období mezi lednem a květnem 2017. </p><p>Zajímavá událost se odehrála 1. srpna 2017, kdy se bitcoin rozdělil na dvě odvozené samostatné digitální měny, klasické bitcoiny (BTC) a Bitcoin Cash (BCH). Nová měna vznikla z důvodu technického řešení problému pomalého ověřování transakcí a neměla na vývoj hodnoty větší vliv.  </p><p>​V příštím článku​ se zaměříme na bitcoin v českém prostředí a související legislativu, sledujte nás!​<br></p><p> <em>Jan Čermák</em></p><p> <em><br></em></p>hobby;#
Člověče, nezlob se, máš konkurencihttp://create-it.cz/Blog/Stranky/board-games.aspxČlověče, nezlob se, máš konkurenci<p>​​Deskové hry nejsou pouze krabice, na které se práší pod postelí, nebo občasná záminka pro rundu panáků vodky (padne šestka - piješ). Ani se nejedná o výsadní koníček malé skupinky nadšenců, kteří jako jediní dokážou proniknout do tajů složitých pravidel. Během několika posledních let se z hraní deskových her stalo plnohodnotné dynamické hobby, o které se lze dělit s přáteli - a to v jakémkoliv věku. Mluvit obecně o všech deskových hrách by bylo trochu jako snažit se recenzovat každou napsanou knihu - existuje nepřeberné množství žánrů, tematických zaměření či her vhodných pro určité příležitosti. Proto se v tomto krátkém úvodu do světa kostek, karet, falešných peněz a plastových panáčků soustředím na několik moderních trendů, které by mohly potencionální hráče zaujmout. </p><h2> Bojovat, závodit​ - ale spolu </h2><p> Obraz, který vytane na mysli při zmínce o deskových hrách, je skupinka lidí snažících se navzájem porazit a stát se jediným vítězem. Moderním trendem jsou ale spíše kooperativní hry, v nichž několik hráčů spolupracuje na jednom cíli. Jedním z nejoblíbenějších příkladů (který osobně doporučuji) je <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/650/pandemic">Pandemic</a>, hra, v níž si můžete vyzkoušet práci epidemiologických expertů v boji se zákeřnou nemocí rychle se šířící po celém světě. Svoje téma si vybere každý, ať už máte rádi sci-fi, fantasy nebo nádech hororu. Kooperativní hry jsou ideální pro rodiny a lidi, kterým vadí přílišná soutěživost. </p><h2> Jednou a dost ​​není dost </h2><p> Pandemic má i trochu odlišnou verzi, nazvanou <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/4021/pandemic-legacy-rok-1-modra-krabice">Pandemic Legacy</a>, která je součástí velmi žhavého trendu ve světě deskových her. Místo herní plochy, která se nemění a poskytuje vždy stejné příležitosti, se u tzv. “Legacy” her počítá každé vaše rozhodnutí. Jejich trik spočívá v tom, že na rozdíl od běžných her si s sebou hrací plocha nese následky předchozích sezení. Když se vloudí chybka a díky nepozornosti vybuchne na Madagaskaru atomová bomba, pak se na největší ostrov už nikdy v rámci hry nepodíváte. Mechanismem pro trvalé změny bývají nálepky nebo klidně i zcela nové hrací plochy, které musí zůstat nerozbalené, dokud nenastane ta správná příležitost či katastrofa. Pokud by vám náhodou nevyhovovalo téma apokalyptické epidemie, můžu vřele doporučit <a href="https://www.svet-her.cz/spolecenske-hry/seafall">SeaFall</a>, v níž se můžete stát dobrodruhem (nebo bídákem) na moři. </p><h2> Kickstartovaná​​ revoluce </h2><p> Jedním z nejdůležitějších aspektů dnešního boomu deskových her je existence a oblíbenost crowdfundingových platforem typu Kickstarter nebo Indiegogo. Novým i ostřílený​​​​m tvůrcům se tak do ruky dostává možnost, jak svoje nápady přímo spojit s fanoušky. Odpadá tak pro ně nutnost obíhat vydavatelství, která nerada riskují a do skutečně originálních konceptů obvykle​ neinvestují​. Čímž vytváří niku, zaplněnou myriádou projektů financovaných přímo hráči. Mezi nejúspěšnější projekty patří například <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/4977/gloomhaven">Gloomhaven</a> nebo <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/4996/scythe-cz">Scythe​</a>. Nebavíme se zde o nijak malých částkách nýbrž o milionech dolarů, které dokazují, že vynikající hry si dokáží nalézt publikum i mimo klasické prodejní kanály. Neznamená to ale, že by klasická, velká vydavatelství zahálela. Naopak, tím, že lidé prokazují popularitu deskových her jejich podporou v crowdfundingu, umožňují i zavedeným firmám uvádět na trh novinky či znovu vydávat staré, ale oblíbené hry. </p><h2> Digitální ​desky </h2><p> Přestože krása deskových her spočívá ve společně strávených chvílích v reálném světě, přicházejí jejich autoři na nové způsoby, jak využít nejrůznější digitální zařízení, která většina z nás má neustále při sobě. Mobilní telefony a tablety mohou například ulehčit námahu při zapisování průběhu hry a výpočtu finálních výsledků. Aplikace spojená s hrou si navíc dokáže (na rozdíl od jednotlivých hráčů) zapamatovat průběh předchozích her a poskytuje dlouhodobou “paměť”, kterou ocení hráči zejména u náročnějších her s průběhem na etapy. Protože ne všichni mají neustálý přístup ke skupině spoluhráčů, začínají se objevovat i čistě digitální verze celých her, a to včetně klasik, jakou je <a href="https://www.microsoft.com/cs-cz/store/p/carcassonne/9wzdncrdfdbq">Carcasonne</a>. </p><p> Deskové hry představují skvělý způsob, jak si se svými přáteli užít mnoho hodin zábavy. Velká kolekce her sice dokáže slušně provětrat peněženku, ale čím dál více se objevují specializované kavárny a obchody, jež umožňují si vybrat z nabídky nápojů i deskových her. Díky jejich rozmachu v posledních letech​ si každý má možnost najít správný okruh her pro správný okruh spoluhráčů. Oproti počítačovým hrám si nezahrajete s umělou inteligencí či člověkem sedícím na druhém konci světa, kterého nemůžete zlehka praštit, když ho nachytáte, jak švindluje. Pro dosud nezasvěcené nezbývá než říct, že se rozhodně vyplatí nebát se a zahrát si. </p><p>​<i>Lukáš Horák​</i><br></p>​ hobby;#
Jak se projíst Itálií od severu k jihuhttp://create-it.cz/Blog/Stranky/Italie.aspxJak se projíst Itálií od severu k jihu<p>​Pro Italy jih začíná  Římem a jídlo je jedním z nejdůležitějších okamžiků dne. S touhle filosofií se nedá nesouhlasit a moje aklimatizace je vždycky neuvěřitelně rychlá. Jsem prostě Italofil. V Itálii vás totiž vždy čeká něco, co vás mile překvapí, a dost možná i něco, nad čím vám zůstane rozum stát.<br></p><h2> Do Itálie jezdím většinou a​​utem</h2><p> Přeskočím Brenner a rázem se ocitám v zemi s úžasnou kávovou kulturou a jednou z nejlepších kuchyní světa. Un cappuccino e un cornetto je povinnou součástí mojí cesty hned za hranicemi. Bar u benzínky je totiž takřka posvátným místem, kam se chodí na caffè i na kus řeči, a vůbec nevadí, že se neznáte. Podlehl jsem kouzlu italských dálnic, které se vinou od severu k jihu nádhernou krajinou, a naučil se pracovat s faktem, že bliká-li Ital levým blinkrem, zahne vpravo nebo vůbec.</p><h2> Prosecco a krabi na ​​​Benátsku</h2><p> Pokud nemáte plán na babí léto, necelé tři hodiny za Passo del Brennero na vás čeká kopcovitá oblast Benátska mezi městy Conegliano a Valdobbiadene a moje srdeční záležitost prosecco. Malebné křivolaké stezky pouze pro jedno auto, téměř obřadné servírování prosecca do ledem vychlazené sklenice a soukromé vinice, to je Strada del Prosecco. Pokud si nevíte rady s výběrem a nemůžete degustovat, objevíte-li láhev prosecca oceněnou Tre Bicchieri – nejvyšším oceněním v prestižním průvodci Gambero Rosso, vyházejte všechno z kufru a kupte tak deset kartonů. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/lr--5.jpg" alt="lr--5.jpg" /> <br> </p><p> Asi tak jedno cappuccino dělí tuto oblast od Benátek. Kdybych se měl rozhodnout, zda jet autem z Mestre do Benátek po silničním mostě, jenž byl otevřen v roce 1933,​​ nebo připlout lodí z Cavallino, rozhodně bych volil druhou možnost. Pohled na všechny ty věže, dómy a paláce Benátek z otevřeného moře mi vždy vyrazí dech a prostě se fascinovaně kochám. Vodní taxi zastavuje navíc přímo u Piazza San Marco. Až tady budete, rozhodně musíte zkusit fritované mladé kraby s okurkovou majonézou. Zvláštností tohoto jídla je fakt, že se krabí děti jedí s celou schránkou, která je opravdu měkká, neboť tento krab se stále svléká a jeho „krunýř“ nikdy nestačí ztvrdnout. </p><h2> Spaghetti ve Flore​​ncii</h2><p> Italové mi udělali velikou radost svou novou A1 Variante, dálnicí spojující Bolognu s Florencií, a tudíž je to do Florencie vlastně blízko. Perla Toskánska nabízí nejen impozantní sochu Davida a Ponte Vecchio, ale hlavně krásné náměstí Piazza Duomo, kde můžete dlouze sedět u prosecca a přemýšlet, kam půjdete na večeři. Křupavá smažená zelenina jako předkrm, sauté di cozze a Chianti Classico (já zůstávám u prosecca) určitě stojí za vyzkoušení.</p><p></p><p> A nejoblíbenější jídlo mých dcer spaghetti alle vongole e cozze je samozřejmě nutností. Mírně štiplavá chuť lehké omáčky z bílého vína, česneku a bylinek s trochou peperoncino, ve které se vařily mušle, povýší těstoviny na naprosto luxusní záležitost, které nelze odolat. A pokud snad na talíři zbyde trochu omáčky, zkuste do ní namočit chleba.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/lr--4.jpg" alt="lr--4.jpg" /> <br> </p><p> Jako sladká tečka po vydatném obědě či večeři by mohly přijít vhod Cantucci. Tradiční toskánské cantucci jsou velmi tvrdé a křupavé sušenky z mandlového těsta s kousky celých mandlí uvnitř. Jsou charakteristicky protáhlé, krájené na šikmo z válečku. Namáčejí se do kávy nebo dezertního vína, ale i když nemáte tekutinu po ruce, jsem si jistý, že se vůbec nic neděje.</p><h2> Pizza v Ří​​​​mě</h2><p> Všechny cesty vedou do Říma, ty moje pravidelně již několik let. Vynechávám typické pasti na turisty - bílý ubrus, číšník s motýlkem, flek někde blízko u něčeho hodně turistického, ceny astronomické, sedí tam jenom turisté a žádní místní. To se to dnes cestuje, když mrknete na Tripadvisor a hned víte, jaká ta restaurace je. Já jsem si to musel svého času vychodit a na oplátku jsem se dostal k věcem, které se asi běžně neservírují. Pizzu jedl zřejmě každý, ale varianta tenounkého těsta s prvotřídním kaviárem, uzeným úhořem či lososem a trochou balsamika, to je jednoduše paráda. </p><p> Doporučuji experimenty v oblasti dolce, třeba zmrzlý citrón. Skrývá v sobě totiž něco mezi zmrzlinou a krémem a bude vám líto, že citrón není ve velikosti grepu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/citron.jpg" alt="citron.jpg" /> <br> </p><p> Jezdíte-li někam dlouho, může se vám stát, že pro vás prostě upečou něco speciálního s domácí marmeládou a to je přesně ten okamžik, kdy se jaksi nehodí vysvětlovat, že nejíte lepek, cukr už vůbec ne a že pokud je v tom laktóza, není to nic pro vás. Prostě se na to vrhněte a vychutnejte si každé sousto. </p><h2> Burrata v ​​​Puglii</h2><p> Rozhodně se nebojte dát si jako předkrm plněné fiory (cuketové květy). Když je přinesou, jsou strašně horké, a až se konečně zakousnete do sýrovo-ančovičkové náplně, budete okouzleni. Chybu nelze udělat ani když zvolíte burratu, což je měkký sýr, který vypadá jako svázaný měšec, okolo to je pevnější, protože to je mozzarella, ale když se do toho řízne, tak je v tom smetana. Úplně nádherně měkká smetanová mozzarella, fantazie, dokonalost, nádhera. Je to ten typ jídla, co jím se zavřenýma očima. </p><p> Burrata pochází z Apulie a jestli někde v Puglii uvidíte houkající auto nabízející čerstvou mozzarellu a burratu, zastavte ho, i kdyby to znamenalo, že mu skočíte pod kola. Při návštěvě Puglie všude nabízejí typické orecchiette, těstoviny ve tvaru oušek, které už se naštěstí dají koupit i u nás, někdy je zkuste. </p><h2> Klobásky z​e Salenta</h2><p> Připravte se na to, že na večeři kolem osmé je ještě příliš brzy a že o salsiccie (klobáskách) ze Salenta se vám bude ještě dlouho zdát. Jsou jemně pikantní a nemají chybu. Někdy obsahují fenykl, což zní strašidelně, protože má nasládle pendrekovou chuť, ale do klobás se používají s​emínka, takže se na chuti projeví velmi pozitivně. Opustit Itálii bez calamari e gamberi fritti by byla školácká chyba. Zakápněte calamari citronem a jezte rychle, nebo nebude. Vynechte gamberi - krevety, pokud nechcete vytahovat z pusy ještě dalších deset minut tvrdou skořápku. A když na vás nezbyde, zkuste humra. Ani zdaleka není považován v Itálii za pokrm, od něhož vás odradí astronomická cena, podává se s těstovinami nebo bez a většinou dostanete na boj s klepety i slušivou papírovou zástěrku.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/salento_.jpg" alt="salento_.jpg" /> <br> </p><p> Ani jednou jsem nezmínil zmrzlinu a to proto, že jsem jí snědl tolik, že by to vydalo na další stránku. </p><p> No prostě jel bych hned!!!!​​ </p><p> <em>Petr Štros</em><br></p>hobby;#
Jaká je v praxi beta iOS 11?http://create-it.cz/Blog/Stranky/iOS11beta.aspxJaká je v praxi beta iOS 11?<p>​Jedenáctá verze iOS je venku a to ve veřejně dostupné beta verzi. Před dvěma lety jsem se zapřísahal, že už si betu na svůj iPad ani iPhone nikdy nenainstaluji - beta pro iOS 9, co si budeme povídat, nebyla prostě nijak zvlášť podařená. Ale nakonec jsem se rozhodl zkusit to znova, nehledět na jednotlivé chyby, ale na funkčnost ekosystému tablet + iPhone. </p><p>Na kterých zařízeních si iOS 11 budete moci instalovat? 32bitovým zařízením odzvonilo a nový iOS bude tedy dostupný od iPhone 5S a 5. generace iPadu, případně pro iPad Mini 2 či iPad Air. Abych nezapomněl na uživatele iPodu - tam to bude od 6. generace iPod Touch.</p><h2>  <img alt="iOS11_1.JPG" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_1.JPG" /><br></h2><h2 style="text-align:center;">DESIGN</h2><p>Samozřejmě, první věc, která vám padne do očí, je design. Je to stále ten plochý design, se kterým přišel iOS 7, ale postupně se krásně mění a překvapivě se jednotlivé prvky vracejí do původního stavu jako právě v iOS 7. Texty a typografie na obrazovkách systémových aplikací mají podobný vzhled jako aplikace Music. Drobnými úpravami velikosti textu a hraním si s tučností písma ovšem vznikly přehlednější a čistší obrazovky. </p><p>Krásným příkladem zjednodušení a zpřehlednění je ovládací centrum, které je aktuálně rozdělené na více obrazovek , ale prostřednictvím iOS 11 se vrací na jednu - Apple zřejmě pochopil, že lidé nechtějí v rychlém menu vyhledávat, nýbrž upřednostňují mít vše na jednom místě. Musím však uznat, že designéři odvedli dobrou práci. Jen mě trošku mrzí, že jsem coby uživatel HomeKitu nenašel možnost, jak si připravený scénář domácí automatizace vytáhnout přímo na hlavní obrazovku ovládacího centra, abych nemusel stále klikat na ikonku HomeKitu. </p><h4> <img alt="iOS11_2.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_2.png" />Podrobnosti o tom, jak funguje ovládací centrum v novém iOS, si v případě zájmu můžete přečíst <a href="http://www.idownloadblog.com/2017/06/07/video-hands-on-ios-11-control-center/" target="_blank">zde</a>.</h4><h2 style="text-align:center;">   APP STORE</h2><p>Samotným tématem k diskuzi je podle mě App Store. Změna designu App Storu je markantní a zasáhne všechny uživatele. Zákazníci si změnu zatím chválí. App Store dává více možností, jak promovat aplikaci, samotný design je v zásadě pěkný inzerát na aplikaci, což vůbec není špatný koncept. Jsem zvědavý na názory běžných uživatelů - můj osobní dojem je, že App Store je krásně zpracovaný a po dlouhých letech beze změny se mu nyní dostalo nového kouzla. </p><p>  <img alt="iOS11_3-.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_3-.png" style="width:690px;" /></p><h2 style="text-align:center;">TABLET</h2><p>Files, Drag & Drop a multitasking - přesuňme se nyní s iOS 11 na iPad. Apple slibuje, že více přizpůsobí iPad k práci s dokumenty, aby se z něj stal důstojný protivník PC/Macu. Práce s více okny na jedné obrazovce je lepší a vychytanější, také je k dispozici nová aplikace - Files - tedy obdoba Finderu či Total Commanderu. Základní aktivita jako otevřít e-mail s dokumentem, upravit ho, přidat připomínky, uložit si svou kopii a případně přeposlat dále ovšem zdaleka není tak rychlá jako na Macu a já se musím přiznat, že jsem si na tuto "náhradu" ještě nezvykl. Flexibilita multi window na Macu je prostě rychlejší a to přesto, že funkcionalita Drag & Drop dokáže práci velmi urychlit. </p><p>Dejme tomu ale ještě čas, možná se nakonec z iPadu stane něco víc než zařízení na konzumaci obsahu a médií. Kdo ví, třeba jednoho dne nechám Mac doma a služební cestu zvládnu jen s iPadem. Četl jsem na toto téma řadu blogů, většinou se shodují na tom, že pokud s sebou máte obal a Bluetooth klávesnici, je to ideální zařízení. Já si zatím stále myslím, že než abych s sebou bral dvě věci, vezmu si raději jeden Mac. </p><p> <img alt="iOS11_4.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_4.jpg" /> </p><h2 style="text-align:center;">DALŠÍ VYCHYTÁVKY</h2><p> Ostatní funkce nového iOSu mi přijdou spíš jako rozšíření těch původních. Bavíme se hlavně o iMessage a efektech kolem nich. Zajímavá věcička je ale mini klávesnice pro velké iPhony, která je na dosah jednoho palce. To je super nápad a má podporu jak pro leváky tak pro praváky.</p><p> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=RyCrRsJiOR8" target="_blank"> <img alt="iOS11_5.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_5.jpg" /></a> </p><p>Novou vlastnost dostala aplikace Notes - v novém iOS umí skenovat dokumenty. Je to nyní její nativní funkcionalita. Já už například jiný elektronický poznámkovač ani nepoužívám a tohle mi vyloženě udělalo radost.</p><h2 style="text-align:center;">AUGMENTED REALITY</h2><p>A to nejlepší jsem si pro vás nechal na konec: podpora rozšířené reality. Jedná se o koncept, kdy do reálného světa dokreslujeme pomocí techniky virtuální objekty a uživatel je vidí za pomoci MS Hololens nebo tabletu. Demo představené na vývojářské konferenci bylo opravdu zajímavé a těším se na využití rozšířené reality na našich zařízeních a na prezentacích u zákazníků, potažmo tedy i u běžných uživatelů. </p><p> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=EMgDdO0J5rs" target="_blank"><img alt="ios11beta6.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/ios11beta6.png" /></a> <br>Celkově bych iOS 11 vyhodnotil jako zajímavý update, který je plný vylepšení a dolaďování funkcionality celého systému. Jsem zvědav, jakou synergii poskytne s novým iPhone. Zřejmě se můžeme těšit na zajímavou souhru operačního systému a hardwaru, ale to si nechám na nějaký příští příspěvek. </p><p><em>Milan Mitošinka</em><br></p>odborné;#hobby;#
Jiří Snížek si plní dětské sny. S nadšením a páječkou.http://create-it.cz/Blog/Stranky/Retropocitace.aspxJiří Snížek si plní dětské sny. S nadšením a páječkou.<p>​​Počítače a další informační technologie jsou zářivé symboly a nástroje budoucnosti. Ale žijeme v jejich obklopení již dostatečně dlouho na to, že některé jejich verze se stávají pomalu starožitnostmi či přinejmenším svědky minulosti. Představte si, že by se váš smartphone rozhodl, že potřebuje externí mechaniku, nahrání jednoduché aplikace by mu trvalo několik minut, načež by vás přivítala grafika, u které se dá doslova spočítat každý pixel - asi byste radostí nejásali. Ale v případě starých počítačů mají všechny tyto nedostatky kouzlo, alespoň pro určitou skupinu lidí. Mezi ně patří softwarový architekt Jiří Snížek, známý mezi kolegy jako Sníža, který mi pověděl všechno o tom, kolik úsilí takový opravdu povedený nostalgický výlet stojí.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/retropocitace.jpg" alt="retropocitace.jpg" /> <br> </p><h2> Jak snadno a rychle spadnout do k​​oníčku </h2><p> V první řadě je potřeba pěstovat svoji lásku k výpočetním mazlíkům od malička. Jirka a jeho bratr dostali jako první počítač stroj, založený na klonu ZX Spectra, na který se složili jejich rodiče a strýc. Z dnešního hlediska nabízel tento počítač relativně omezené možnosti, ale netrvalo dlouho a oba bratři začali pracovat na testování hranic toho, co jejich 8-bit vlastně dokáže. Tak jako jiní tehdejší nadšenci se zapojili do tzv. demo scény, kde mladí IT všeumělci programovali, vytvářeli grafiku i skládali elektronickou hudbu. Samozřejmě, že Sníža a jeho bratr také toužili po výkonnějších mašinách, mezi které v té době patřilo například ZX Spectrum 128k. A byl to dospělý Jirka, který se rozhodl, že nadšenému amatérskému IT fanouškovi, kterým býval, tento sen splní. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/ZXspectrum.jpg" alt="ZXspectrum.jpg" /> <br> </p><p> Netrvalo dlouho a na prahu mu přistálo Spectrum 128k+2, dokonce v relativně slušném stavu. Přece jenom ne všechny aspekty práce se starými 8bitovými počítači vyvolávají v uživatelích radostné vzpomínky, a tak si Jirka ještě sehnal mechaniku DIVMMC od Zaxona, které byla schopná k jeho staronovému Spectru připojit SD karty. Po několika dalších moderních vylepšeních byl se s strojem spokojen. Tady se ale vlak nostalgie nezastavil a Jirka se rozhodl objednat si Amigu 500. Stroj, který se mu také v minulosti vyhnul, ale který si rozhodně chtěl “ošahat”. Pořizovací cena pět set korun se zdála více než rozumná. </p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/Amiga.jpg" alt="Amiga.jpg" /> <p> A také odpovídající, jak se ukázalo, když k němu dorazila polomrtvá Amiga zabalená ve starých zaprášených montérkách. Někdo jiný by možná udělal takovému počítači důstojný pohřeb v popelnici a objednal si jiný. Sníža se ale místo toho ze sběratele starých počítačů stal jejich restaurátorem a zachráncem. Amiga za sebou měla opravdu krušný život a předtím, než mohl Jirka vůbec snít o jejím normálním fungování, bylo potřeba odstranit jeho následky. Než skončila na mnoho let v prostředí zaprášené půdy (ideální pro zničení staré výpočetní techniky), vyvrtal do ní bývalý majitel díry pro různé přepínače a dobastlil nekompatibilní zdroj a regulátor napětí. Aby se dopadů téhle nepovedené operace dalo zbavit, musel se Jirka naučit letovat na mnohem vyšší úrovni, než byl zvyklý dosud. Navíc si přál, aby měla jeho Amiga sku​tečně původní vzhled, takže bylo potřeba vymodelovat a vytvořit části, které byly předchozím používáním zničené. Tohle úsilí a ochota učit se se ale nakonec jednoznačně vyplatila, když po dlouhé anabázi přivedl k životu krásnou, funkční Amigu, obohacenou o schopnost přehrávat původní software z USB klíčenky, namísto staré disketové mechaniky.</p><p> <a href="http://www.cleverlance.cz/cz/kariera/Stranky/Developer%20.NET.aspx?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/inzerce_net.png" alt="hledáme dotneťáka" /></a> <br> </p><h2> Problém jako záminka pr​​​o kreativitu </h2><p> Zcela do světa oživování starých počítačů Jirka spadl, když si po svém úspěchu s Amigou objednal Commodore C64, počítač, na kterém se poprvé učil pracovat s informační technikou, ale nikdy ho sám nevlastnil. Celý kolotoč shánění dílů, učení se specifik C64 (a těch je hodně), pájení, zkoušení atd. začal na novo. A opět skončil triumfálním nastartováním původně zcela vyřízeného Commodoru. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/C64.jpg" alt="C64.jpg" /> <br> </p><p> Troufnu si říct, že by Jirku bavilo jeho sběratelství mnohem méně, kdyby o záchranu každého jeho kousku nemusel tolik bojovat. Ať už jde o 8bitové počítače, tuning aut nebo vývoj mobilních aplikací, jasně mi z našeho rozhovoru vyplynulo, že pro Jirku nejsou zádrhely frustracemi, ale spíše výstřely ze startovací pistole. Jeho nadšení pro vytváření nové a obnovování zašlé krásy ve fyzickém nebo digitálním světě je až nakažlivé. A do budoucna určitě pomůže dalším zašlým počítačům, dosud tiše skuhrajícím v nějakém zapadlém koutě. I když už dlouho nepatří ke špičce, umožňují nám tyto přístroje nahlédnout do minulých budoucností, chvil, kdy revolucí v informační technologii mohla být paměť o velikosti 128 kilobytů. Naštěstí existují nadšenci jako je Jirka, kteří se starají o to, aby tihle svědkové minulosti neumlkli. </p><p> <i>Lukáš Horák​</i>​</p>hobby;#
Michael Čakrt obnovuje krásy minulostihttp://create-it.cz/Blog/Stranky/sudety.aspxMichael Čakrt obnovuje krásy minulosti<p>​Rozhlédněte se kolem sebe a zaměřte se na malé, otravné nedokonalosti. Každý z nás má v domě nebo v bytě věci či zákoutí, které potřebují opravit, ale my opravu neustále odkládáme. Když se pak konečně rozhodneme pustit do díla, udělá nám pohled i na malé zlepšení našeho okolí velkou radost. Samozřejmě existují lidé, jejichž práh trpělivosti s nedostatky kolem nich je mnohem nižší. A jejich cílem nemusí být pouze oprava opadávající omítky na vlastním domě, ale celkové zkrášlení prostředí, v němž se pohybují jak oni, tak jejich přátelé a sousedi. Skupina právě takových bojovníků proti nemilosrdným zubům času se snaží navrátit původní vzhled Krkonošskému podhůří. O jejich projektech i dlouhodobých cílech mi vyprávěl QA Competence leader z Cleverlance, Michael Čakrt.</p><h2>Nezapomenout</h2><p>Netřeba asi nikomu připomínat, že sudetská minulost se pojí s nejtemnějšími kapitolami naší historie. Otázky týkající se pohraničí koneckonců ještě stále vstupují do veřejného života ve chvílích, kdy se rozdmýchávájí debaty o vině či vracení majetku. Pod vším tímto balastem se dá snadno zapomenout na to, že předválečné Sudety byly místem s vlastní specifickou kulturou, v níž se mísily německé a české vlivy. Kromě nákladných staveb, které často navrhovali němečtí architekti, měla svůj typický vzhled i obyčejná sudetská stavení. Jednalo se mnohdy např. o tzv. hrázděné domy, za jejichž poznávací znak můžeme považovat neomítnutou nosnou kostru z trámů, mezi níž se nacházejí omítnuté pálené cihly. Nutno podotknout, že hrázděné domy nejsou v oblasti, kde se Michael pohybuje, typické a spíše patří do oblasti od Lužických hor po cca. oblast Českého Lesa, ale právě jako výrazný prvek sudetské architektury je dobré je zde zmínit. Poválečné události udělaly ze Sudet jakési kulturní vakuum, když se do vyprázdněných oblastí stěhovali lidé ze všech ostatních částí země. Důkazem absence původních kořenů v Sudetech může být například fakt, že na rozdíl od všech ostatních oblastí zde nenajdete žádný výraznější dialekt. Svědky dávné minulosti představují obrazové historické kroniky, v nichž je možno nahlédnout do světa, jenž začal okamžitě po válce mizet. Sdružení<a href="http://bolkov.kybernaut.cz/" target="_blank"> Přátelé Bolkova </a>právě na základě podobných historických dokumentů opravuje zašlé památky i obyčejná stavení, která se nacházejí na pokraji kompletního zhroucení. </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="sudetska vesnice.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/sudetska%20vesnice.jpg" /> Takhle vypadal původní sudetský venkov</h4><p>Cílem jejich snažení je obnova dezolátních objektů tak, aby se zachoval (či znova objevil) původní kulturní ráz oblasti. Dlouhodobý nedostatek jakékoli péče se na mnoha starých objektech podepsal do té míry, že je často těžké si představit návrat jejich autentického vzhledu. Například mnohé sakrální stavby se nacházejí ve zcela hrozném stavu. Ze starého hřbitova se tak postupně stala provizorní skládka, obrostlá náletovými dřevinami. Přátelé Bolkova přistupují k takovým projektům jako k výzvě. Poprat se musí s desítkami let, kdy byly objekty ponechány svému osudu. To obnáší sehnat experty, sehnat odpovídající materiál a hlavně mít vůli dotáhnout věci do konce. </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="hrbitov pred.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/hrbitov%20pred.jpg" /> Hřbitov byl napůl skládka, napůl sklad dřeva, napůl změť rozbitých pomníků...  </h4><p>Rozhodně to není procházka růžovou zahradou, po zařízení všech povolení a také financí přijde samotná společná práce, nebojím se říct dřina: obnáší to v průměru 10 hodin manuální práce denně, zarostlé pozemky je třeba vyklučit, pokácet a odstranit vzrostlé stromy, které za ta desetiletí vyrostly na dvorech, uvnitř domů či na hrobech. Následnou údržbu nemusí obstarávat zahradník, pozemky se udržují tradičním způsobem - vypásáním ovcemi a kozami (jenže i o ty se někdo musí starat). U úpravy venkovních ploch to ovšem nekončí a tak se hodí odborné řemeslné znalosti nebo alespoň ochota se je naučit alespoň z části a pomáhat, seč síly stačí: jako zedník, malíř, tesař, truhlář, kameník, pokrývač, klempíř, zámečník... </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="hrbitov po.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/hrbitov%20po.jpg" /> Přátelé Bolkova navrátili starému sudetskému hřbitovu důstojnost. </h4><h2> Opravovat domy a spojovat lidi</h2><p>Michael se mi svěřil, že jeho dlouhodobým cílem je opravit budovy evangelického kostela (první svého rázu v Krkonoších) a pivovaru. Tedy páteřní místa úzce spojená se zaniklou komunitou i kulturou. Michaelovi a jeho spolupracovníkům nejde totiž pouze o obnovení minulosti, chtějí svojí snahou zajistit i lepší budoucnost tohoto kraje. Michael se v okolí Rudníka - Bolkova pohyboval už od mala a vytvořil si k těmto končinám na periferii oblíbených krkonošských destinací hluboký vztah. Rád by tedy podpořil růst této oblasti i z hlediska ekonomického a kulturního. Tyto záměry mají odezvu u některých místních, velkého množství chalupářů, ale také u původních obyvatel. Podpora z Německa a i místního obecního úřadu se ukázala jako překvapivě velká a pomohla nastartovat některé z projektů Přátel Bolkova. </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="pivovar.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/pivovar.jpg" /> Zámecký pivovar v Rudníku kdysi a nyní - smutné svědectví doby</h4><p>Vyrovnat se s minulostí lze různými způsoby, ale její popření nepatří k těm nejlepším. Pokud chceme žít v prostředí, které je nejenom hezké na pohled, ale také odráží svůj historický vývoj, musíme pro to udělat víc, než nechat věci ležet ladem. Michael a ostatní Přátelé Bolkova patří mezi ty z nás, kteří to nejenom chápou, ale i aktivně pomáhají slepovat z architektonických střípků mozaiku zašlé krásy minulosti.</p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="zvonice.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/zvonice.jpg" /> Obnova zvonice proběhla přesně podle původních plánů</h4><h4> <em>Lukáš Horák</em><br> </h4>hobby;#
Zázračný dětský den v Mirákulu http://create-it.cz/Blog/Stranky/mirakulum.aspxZázračný dětský den v Mirákulu <p>​Děti i dospělí v dnešní době tráví obrovské množství času sledováním světa za nejrůznějšími obrazovkami. Můžeme být nalepení k laptopu, tabletu nebo mobilu, ale vždy nám tím uniká část z dění přímo kolem nás. Proto jsme se v Cleverlance rozhodli, že jako pozdní oslavu Dne dětí připravíme program, který všem zúčastněným ukáže, kolik radosti spolu můžeme prožívat bez digitálních berliček. Sešly se nás skoro dvě stovky, od dospělých po ty úplně nejmenší a za krásného počasí jsme se v sobotu 10. června vrhli do společných dobrodružství v zábavním parku Mirákulum. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/DSCF4277.JPG" alt="DSCF4277.JPG" /> <br> </p><h2> Nebát se trochu s​​​e bát </h2><p> Každé malé dítě ví to, co leckterý dospělák už dávno zapomněl - největší legrace má v sobě vždycky nádech příjemného mrazení v zádech. Lidé, kteří stojí za koncepcí Mirákula to naštěstí stále mají na paměti a tak jsme se mohli společně ztratit v bludišti nad i pod zemí, kde jsme hledali cestu tmavými uličkami za svitu baterky. Nechyběla ani notná dávka adrenalinu, pro ty, kteří zaskočili do lanového centra. Měli možnost se tak na celý park dívat pěkně seshora a zároveň si na vlastní kůži vyzkoušet kousky, nad kterými by neohrnul nos ani Tarzan. Celému parku pak vévodí velká dřevěná stavba hradu, který by se nemuseli stydět bránit žádní středověcí rytíři (ti by navíc určitě ocenili velké množství skluzavek). Ani nás nepřekvapilo, kolik rodičů se pustilo do veselého řádění spolu se svými ratolestmi. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/DSCF4265.JPG" alt="DSCF4265.JPG" /> <br> </p><h2> V přírodě i o př​​í​​​​rodě </h2><p> Zábavní park se nachází v zalesněné oblasti, která prostupuje jednotlivými částmi a dotváří příjemnou atmosféru. To byl velmi důležitý důvod našeho výběru místa pro uspořádání akce. Nechtěli jsme lidi jenom odehnat od počítačů, ale také jim umožnit pobyt v místě, kde se lidská imaginace setkává s původní přírodou. V Mirákulu jsme tak nenavštívili pouze zábavné atrakce, ale mohli jsme si projít i naučnou lesní stezku, kde se velcí i malí dozvěděli spoustu informací o ochraně našeho přírodního bohatství a hlavně si na vše mohli sáhnout, porovnat, vyzkoušet téměř všemi smysly. Velmi zblízka se mohou návštěvníci seznámit i s našimi srstnatými či opeřenými kamarády, ať už v mini zoo nebo volných výbězích pro divoká zvířata. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/DSCF4361.JPG" alt="DSCF4361.JPG" /> <br> </p><h2> Náš ​​den </h2><p> Přestože se v parku dá strávit opravdu hodně nabitý den, nechtěli jsme všechny jenom tak vypustit do “divočiny”. Naše úžasné kolegyně, Míša Krejčová, Zuzka Kulíšková, Vanda Petržilková a Peťa Bednaříková věnovaly nesmírné úsilí tomu, aby vše klapalo tak jak má (jakou magií zařídily to ideální počasí jsem se zatím nedozvěděl). Kromě možnosti se rozprchnout po celém parku byly pro děti připraveny i nejrůznější soutěže, z nichž si vítězové nakonec odnesli i nadílku cen. Hlavně se ale organizátorky postaraly o to, aby všichni, kdo přišli oslavit den dětí s Cleverlance, měli v zábavném oceánu celého parku záchytný bod, s možností si v klidu odložit věci a vracet se načerpat energii. I v podobě cateringu, který byl přímo zaměřený na děti. Ty nejsou známy zrovna tím, že by většinou patřily k nejodvážnějším strávníkům, ale výběr z typicky oblíbených jídel, jako jsou hranolky, řízky čí párky v rohlíku, přece jenom potěšil všechny. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/IMG_1976.JPG" alt="IMG_1976.JPG" /> <br> </p><p> Virtuální světy za obrazovkami zdánlivě nabízejí nekonečné možnosti. Pro jejich otevření bude ale vždy potřeba velká dávka kreativity a fantazie. Obojího mají děti na rozdávání a my jsme rádi, že jsme tolika lidem naráz poskytli možnost si společně vyrazit do hravého prostředí, kde se mohli pořádně vyblbnout. Náš úkol, udělat radost dětem i jejich rodičům, se nám za prosluněné soboty, podle všeho podařil na jedničku. </p><p><em>Lukáš Horák​</em>​</p>hobby;#
Zbrusu nový magazín IT právě vychází!http://create-it.cz/Blog/Stranky/IT.aspxZbrusu nový magazín IT právě vychází!<p>​Chtěli jsme vám toho říct tolik, že nestačily sociální sítě ani blog, ale připravili jsme pro vás s láskou zpracovaný #IT magazín. Malou upoutávku ukážeme zde a odkaz na celý magazín najdete na konci článku. ​</p><p> Jakmile se společnost zabývá spoustou projektů a má velké množství aktivit, není pro každého snadné držet track. I z toho důvodu vznikl magazín IT, aby všichni, které to bude zajímat, měli přehled. Novinky i cesta firmy, inspirativní rozhovory, lifestyle sekce, která trochu vyšvihne váš vzhled a způsob života. </p><h2>O čem dál se v magazínu doč​tete? </h2><p>Bussiness, protože je dobré vědět, co se děje. Jak vznikla a jak se proměnila společnost Cleverance? </p><p></p><p></p><p> <a href="/Blog/Documents/brand.pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/brand.jpg" alt="brand.jpg" /></a> <span style="text-align:justify;">Co ji ček</span><span style="text-align:justify;">á v budoucnosti a co znamenají inovace?</span></p><p> <a href="/Blog/Documents/clevernews.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/clevernews.jpg" alt="clevernews.jpg" /></a>Cleverance pracuje na spoustě různých projektů, mimo jiné třeba taky pomohla vzniknout bance. Normálka. </p><p> <a href="/Blog/Documents/creditas[1].pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/creditas.jpg" alt="creditas.jpg" /></a> <br> </p><p>Dá se ostatně říct, že banky jsou pro Cleverlance srdcovka. </p><p></p><h4> <a href="/Blog/Documents/KB.pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/KB.jpg" alt="KB.jpg" /></a> </h4><h2> Inspirace, protože všichni se někam posouv​áme</h2><p> Jestliže vás zajímá, jak vypadá cesta úspěšného člověka na vrchol, přečtěte si rozhovor s šéfem Petrem Štrosem. </p><p> <a href="/Blog/Documents/interview.pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/interview.jpg" alt="interview.jpg" /></a>„Inspirovat“ se můžete i k nákupu nejlepší klučičí hračky – Mustangu. Protože pocit ze větru ve vlasech za volantem takové lahůdky nic nenahradí…​<br></p><h2> <a href="/Blog/Documents/mustang.pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/mustang.jpg" alt="mustang.jpg" /></a>Lifestyle, protože​ člověk vždycky má co zlepšovat<br></h2><p> Pokud se chcete správně obléknout na pracovní schůzku, vybrat si dokonalý oblek, vybavit si domov tech vychytávkami, vybrali jsme to nejlepší a nejdůležitější, co potřebujete vědět. </p><p> Perfektní volba vhodného dress code je zásadní, pokud chcete vypadat profesionálně, sofistikovaně a jako že víte, co s životem děláte. </p><p> <a href="/Blog/Documents/dresscode.pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/dresscode.jpg" alt="dresscode.jpg" /></a>…do kanceláře ale nemusíte chodit jen v obleku. Naučíte se správně zacházet s elegantním office oblékáním, které je mnohem pohodlnější než oblek, přesto vypadá stejně dobře.<br></p><p> <a href="/Blog/Documents/officeAttire.pdf" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/officeAttire.jpg" alt="officeAttire.jpg" /></a>Vybavit si dům je jako stahovat ty správné aplikace do telefonu. Vybavte se tím, co vám usnadní život a váš domov posune do budoucnosti. </p><p> <a href="/Blog/Documents/futurehome.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/futurehome.jpg" alt="futurehome.jpg" /></a> </p><p></p><p> Sport, vlastní challenge, cesta k cíli i odreagování. To všechno je pro nás běh. Je to skvělá individuální záležito​st, nebo můžete běhat s partou skvělých lidí.​</p><p> <a href="/Blog/Documents/behani.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/behani.jpg" alt="behani.jpg" /></a>My v Cleverlance běháme rádi! </p><p>Chcete si přečíst ještě víc? Čtěte: <a href="https://issuu.com/itmagazin/docs/001" target="_blank">https://issuu.com/itmagazin/docs/001</a><br></p><p> <i>Kateřina Borovanská, agentura Freya​</i></p><p></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#projekty;#
Namibijské dobrodružství Honzy Sládkahttp://create-it.cz/Blog/Stranky/namibie.aspxNamibijské dobrodružství Honzy Sládka<p>Moderní technologie neustále zmenšují svět. Jak můžeme chápat ohromnou rozlehlost naší planety, když se můžeme během okamžiku spojit s člověkem na opačné straně zeměkoule? Cestování je samozřejmě tím logickým klíčem, který nám otevírá oči, ovšem ne nutně. Díky létání z jednoho velkého města do dalšího, můžeme snadno nabýt dojmu, že planeta se skládá ze sítě stejných obchodů a fastfoodových restaurací. Proto se vyplatí vyrazit na skutečně odlehlá, zajímavá místa, která se od šedavé monotónnosti velkoměsta liší ve všech ohledech. Své o tom ví competence leader v Cleverlance Jan Sládek, který má takových zákoutí procestováno několik desítek a naposledy se rozhodl vydat k jihozápadnímu cípu Afriky, do Namibie.<br></p><h2> Vždy připraven (a nejlíp dlo​uho dopředu) </h2><p> Cesta do Namibie slibuje dobrodružství a výpravu do neznáma. Ještě předtím ale cestovatele čeká vcelku neromantické papírování. Bez víza se do téhle africké země totiž nedostanete. Nejbližší ambasádu Namibie najdeme až v Berlíně a získání víza je podmíněno dodáním velkého množství nejrůznější dokumentace. A to včetně kompletního itineráře, spolu s důkazy o rezervaci kempů, hotelů a tak dále. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/namibie/mapy.jpg" alt="mapy.jpg" /> <br> </p><p>Odpadá tedy možnost pouze zakoupit letenku a až na místě se spontánně rozhodnout kam bude nejlepší se vydat. Honza ovšem něco podobného ani nedoporučuje. Namibie se rozléhá na ploše desetkrát větší než je Česká republika a bez pořádného plánu se nedá dobře stihnout vidět alespoň zlomek všeho krásného, co nabízí. Cestování představuje často závod s časem a i kdyby nechtěli namibijští úředníci dopředu znát všechny destinace, kam se chystáte, připravilo by vás zbytečné bloudění či rozhodování o spoustu zážitků. </p><h2> Večeře​​ s šakaly </h2><p> Český cestovatel se v Namibii musí vypořádat hned s několika nepříjemnostmi, na které u nás nejsme zvyklí. Bez pořádného terénního auta na místní silnice nemá moc smysl vyjíždět, protože mimo velká města se jedná o štěrkové cesty, občas uhlazené pluhem. Navíc se jezdí vlevo. Ne, že by příliš hrozila srážka s jinými řidiči. Těch najdete tak málo, že se stalo zvykem se navzájem na n​amibijských silnicích zdravit. Kam vás tedy místní prašné cesty dovedou? </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/namibie/sasci.jpg" alt="sasci.jpg" /> <br> </p><p> Namibie se po většinu roku vyznačuje nedostatkem vláhy a vyprahlostí. Během dne dosáhne teplota klidně 40 stupňů, až má člověk potřebu se zchladit v nejbližší horkovzdušné troubě. Honza sem zamířil v dubnu, chvilku po skončení období dešťů, kdy se z mnoha míst dosud ještě nevytratila zeleň a občasná sprška poskytovala vláhu. V Namibii to ale jednoznačně žije. Svou návštěvou vás mohou poctít téměř všechna zvířata, která jsou s Afrikou spojována. Od jedovatých hadů, přes nosorožce až po slony nebo žirafy. Honza zažil jedno takové setkání hned první noc v kempu, když se jejich cestovatelská skupina rozhodla připravit si večeři. K jeho velkému překvapení se mu za zády objevil šakal, kterého nesmírně zaujalo české kulinářské umění. Naštěstí jsou místní zvířata veskrze plachá a snaží se držet odstup. Samozřejmě, ​situace mohla být horší, kdyby na české maso dostal chuť například lev. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/namibie/sakal.jpg" alt="sakal.jpg" /> <br> </p><h2> Uvařit se na poušti, ​​​​nastydnout se na pláži </h2><p> Pouště patří k namibijským (a světovým) přírodním klenotům. Jedná se o jedny z nejstarších pouští světa, s načervenalým pískem, který vytváří dechberoucí panoramata. Mimo jiné zde například můžeme najít největší písečnou dunu na světě. Místní nabízejí turistům i možnost se po těchto písečných velikánech projet - sami si to ale nezkusíte. Bez zkušeností a dunám uzpůsobeného auta byste brzo skončili zabořeni a nuceni obdivovat nádheru červené pouště při snaze vyprostit kola z písečné pasti. Podle Honzy se taková projížďka po poušti blíží jízdě na horské dráze, s typickou kombinací stoupání a prudkých sešupů. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/namibie/tuleni.jpg" alt="tuleni.jpg" /> <br> </p><p> Přesto, že se jedná o zemi s pouštním klimatem a s pobřežím, na koupání vás myšlenky přejdou, když se na místní pláže vydáte. Studený proud, který pobřeží Namibie ovlivňuje, způsobuje v pruhu kolem moře znatelné ochlazení. Najednou se tedy z ubíjejícího horka dostanete do chladného vzduchu a místo plavek raději sáhnete po mikině. Studenější pobřeží ale vyhovuje obrovské kolonii tuleňů, kterou Honza se svými přáteli navštívil. Desítky tisíc těchto zvířat se zde rozvalují na pobřeží. Vidět něco takového je ohromný zážitek, ale podle Honzových slov by se jednalo o něco lepší zkušenost, kdyby člověk nemusel zároveň tuleně i cítit. </p><h2> Poznat jiné kultury (německou nap​​říklad) </h2><p> Namibie má za sebou, jako skoro každá africká země, historii kolonizace evropskými národy. Oproti mnoha jiným zemím, se ale zde uchytili němečtí kolonisté. Německá kultura v Namibii zanechala jasně viditelné stopy, včetně poměrně velkého množství obyvatel německého původu, kteří zde staví domy inspirované jak evropskou, tak africkou kulturou. Turismus z Německa je zde také velmi běžný (Němci pro vycestování sem nepotřebují vízum). </p><p> Honza se ale setkal i s ještě původnější namibijskou kulturou, když jeho skupina navštívila vesnici kmene Himbů. Tito lidé žijí zcela tradičním způsobem, na hony vzdáleném naší vlastní každodennosti. Hygiena se zde řeší bez pomoci vody. Himbové se čistí směsí kravího tuku a hlíny, načež se dále parfémují vypálenými listy místního vonného stromu. Lidé z tohoto kmene nejsou odříznutí od civilizace geograficky, ale jejich snaha zachovat si vlastní specifický způsob života je tak trochu přivádí do dobrovolné izolace od vnějších vlivů. Jeden z členů kmene, s nímž se Honza bavil, odešel na několik let studovat do hlavního města, ale moderní shon ho donutil se vrátit zpět a žít tradičně. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/namibie/vesnice.jpg" alt="vesnice.jpg" /> <br> </p><p> Honzova cesta trvala dva týdny a skončila v namibijských lázních s horkými prameny, kde se jeho skupina opět dostala do zázemí typického pro cestování po Evropě. Teď si ale v sobě naši cestovatelé nosí zážitky z rozlehlé, načervenalé pouště, savany plné krásných exotických zvířat i setkání s lidmi žijícími úplně jiný způsob života. Právě taková setkání nám opravdu pomohou pochopit, že i když máme možnost se díky internetu spojit s mnoha místy na celém světě, zůstává nám nesčetná řada zkušeností skryta. Jediný způsob, jak se k nim dostat, je připravit se na cestu a vyrazit. </p> <em>Lukáš Horák</em>hobby;#