Slovo dnešních dnů je
inovace. Inovuje se všude. Vznikají startupy, jejichž jediným smyslem je přijít na inovaci tentokrát z jiné strany: levněji a efektivněji. Společnosti si zakládají vlastní inovační oddělení nejlépe mimo budovu hlavního sídla, aby inovace nebyly kontaminovány korporátní kulturou. Zdá se, jako by inovace byly ohrožený druh. Na druhou stranu při každodenním kontaktu s realitou to vypadá, že inovací je v organizacích víc než dost.
Přináší je tam mladá generace manažerů, kteří už mají nové vzdělání, častokrát podpořené zkušenostmi ze zahraničí. Ty doplňují seniorní manažeři, kteří využívají své dlouholeté praxe. Se stále vyšší mírou specializace a vznikem nových odvětví se tak ve většině firem rodí know-how, kterému outsider (i takový konzultant, který působí v rámci daného odvětví) nemůže konkurovat.
Výzvou se tedy nestávají inovace samotné, ale jejich prosazení v rámci organizace. Opravdu zásadní inovace se ve firmě dotknou prakticky všech oddělení. Každé oddělení má z podstaty věci své vlastní zájmy a častokrát jsou jejich zájmy protipólem oddělení jiného. Z našich zkušeností vyplývá, že k odmítnutí inovace, se kterou přišlo jedno oddělení, dochází zpravidla proto, že si je druhé oddělení nedokáže představit a hlavně neví, co z inovace budou mít oni. „Oni“ je zde zcela zásadní, protože každé oddělení má pocit, že ví, co je dobré pro firmu jako celek.
Není na tom nic zvláštního. Představte si, že za vámi přijde IT oddělení s výbornou platformou pro CRM a vy jako ředitel obchodu se máte rozhodnout, zda pro ni dát palec nahoru. Jak poznáte, jestli jsou vaše taktické cíle a plány s novou platformou v harmonii? Problém inovací v rámci společnosti je vysoká míra její abstraktnosti pro účastníky.
Čím dál více se nám osvědčuje konkretizovat danou inovaci různými technikami tak, aby si všichni zúčastnění dokázali představit, jaké bude inovace pro ně mít následky, ale především výhody.
Jednou z technik, kterou v QUB / Cleverlance využíváme, je takzvaný Immersion prototyping. Ten vznikne na základě řízených rozhovorů jak se stakeholdery, tak i se samotnými uživateli. Prototyp se tedy stává výslednicí různorodých zájmů, skutečně demokratickou reprezentací společných potřeb v rámci společnosti. To vše v pixel perfect kvalitě, kterou si zúčastnění mohou prohlédnout, vyzkoušet a vyhodnotit přímo na svých telefonech, tabletech nebo laptopech.
Výsledkem je - z pozice managementu - relevantní zhodnocení inovace. Inovace viděné v kontextu a v celém rozsahu. Nespornou výhodou tohoto přístupu je i velice přesný odhad budoucích nákladů a pracnosti.
To nejcennější ale v rámci společnosti je pochopení inovace všemi zúčastněnými stranami. Ty se díky naší metodice stávají jejími spolutvůrci a zohledněním jejich zájmů jsou motivováni k tomu, aby se inovace realizovala.
Jsme přesvědčeni, že skutečné inovace mohu vzniknout jen z jádra firem, ve společném porozumění společným cílů. Inovací je dostatek, jde jen o to použít tu správnou metodu, aby se jich realizovalo co nejvíce.
Michal Hořava
